Křesťané slaví Velikonoce, připomínají si zmrtvýchvstání

Dnes je Velikonoční neděle, křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zejména v katolických kostelích se už v noci na neděli zapalují svíce a křtí se dospělí. Mše začíná po západu slunce. V blízkosti kostela bývá přichystán oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení. Z noční oslavy také pochází název Velikonoce neboli Velká noc.

V neděli se konají bohoslužby v katolických chrámech i v mnohých protestantských kostelech a sborech. Měly by být co možná nejslavnostnější. V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, jež trvají 50 dní až do Letnic, slavnosti Seslání Ducha svatého.

Velikonoční nedělí končí takzvané třídení (triduum), které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod velikonoční. Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Od časných hodin se křesťané budou scházet na tradiční mši, která má ale slavnostnější pojetí. Doporučuje se kropení vodou jako připomínka křtu. V katedrále sv. Víta bude dopoledne mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.