"Byla to má pomsta společnosti," pronesla žena, která má na svědomí nejhorší horor československých poválečných dějin. "Vina není ve mně, ale ve vás - v lidech," prohlásila nenápadná vražedkyně, která před čtyřiceti lety zmasakrovala náklaďákem dvě desítky lidí. Osm jich zabila. Olga Hepnarová - uzavřená, tichá, posmívaná, inteligentní dívka posedlá knihami. Stejně tak exhibicionistická lesba, panovačná násilnice, chladná kalkulátorka a náruživá řidička. A hlavně zcela bezcitná.
Vražedným nástrojem se stal zelený nákladní automobil Praga. Dvě hodiny po poledni 10. července smetl před prodejnou dětských oděvů v ulici Obránců míru (dnes Milady Horákové) na zastávce tramvaje nad Strossmayerovým náměstím celý dav čekajících. Auto pokračovalo třicet metrů po chodníku a válcovalo všechny, kteří nestačili uskočit třeba do prosklené výlohy. Za jeho volantem neseděl šílený nájemný zabiják, ale s cigaretou v ústech drobná dvaadvacetiletá dívka. Zcela chladnokrevně.
Bilance jejího detailně promyšleného činu byla děsivá. Z dvaceti přejetých byli tři mrtví na místě, další tři zemřeli po převozu do nemocnice, dva na následky zranění později. Všichni v důchodovém věku. Neudělala aspoň na poslední chvíli něco, co by tragédii zmírnilo? Hepnarová vyšetřovatelům odvětila, že chybila jen tím, že nepřeřadila na nižší rychlostní stupeň, díky čemuž by auto mohlo pokračovat v jízdě ještě dál a válcovat další a další oběti... Pak už si jen ověřila v zrcátku následky svého činu, připravila si kabelku, cigarety a svetr a klidně čekala na své zadržení.
* Před popravou litovala jen jediné věci: že mrtvých nebylo víc.
* Co Olgu Hepnarovou k tak strašlivému činu vedlo?
* Z jaké rodiny pocházela?
* Kdo jí ublížil?
* Byla šílená, nebo si důsledky svého počínání plně uvědomovala?
Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, který vychází v pondělí 8. července a přinese i neznámé snímky nejhorší masové vraždy našich poválečných dějin.
