Zaměstnanci by si měli ověřit, zda za ně jejich šéfové odvádějí sociální a nemocenské pojištění. V Česku se totiž opět zvýšil počet podvodů týkající se neodvádění daní a odvodů na důchody a nemocenskou. Zatímco v roce 2012 jich policie řešila 408, loni jich bylo již 435. Prohřešují se přitom jak firmy, tak lidé.
"Pokud srovnáme čísla za poslední roky, sledujeme poněkud kolísavý vývoj. Počet těchto případů v roce 2013 není přitom za poslední dobu zdaleka nejvyšší," konstatovala Eva Stulíková z tiskového oddělení Policejního prezidia. Také proto je podle ní poměrně složité zkoumat příčiny meziročního nárůstu v letech 2012 a 2013.
Přesto se podle ní z loňských statistik určité závěry dají vyvodit. "Tento fakt souvisí s celkovým ekonomickým vývojem v České republice v rámci podnikatelské sféry. Společnosti a firmy mají dluhy, krachují, dostávají se do úpadku," míní Stulíková. Kvůli tomu anebo dalšímu vedlejšímu obohacení pak neodvádějí i sociální a zdravotní pojištění za své zaměstnance.
Nárůst zaznamenala nejenom policie, ale i Česká správa sociálního zabezpečení, která přijímá platby pojistného a vyplácí penze a nemocenskou. "V roce 2012 jsme podali 22 trestních oznámení, v roce 2013 se počet zvýšil na 77 podání," uvedla mluvčí úřadu Jana Buraňová.
Česká správa sociálního zabezpečení se ovšem potýká daleko více s prohřešky lidí než firem. "Nejčastějším důvodem podání trestního oznámení je situace, kdy je po úmrtí důchodce ještě poukázána jedna nebo více důchodových splátek (rychlost změny je ovlivněna technologickým zpracováním a zpravidla se realizuje do dvou měsíců od data, kdy byly doručeny podklady pro změnu - pozn. red.) na účet oprávněného a následně příslušná banka nevrátí poukázané částky pro nedostatek prostředků na tomto účtu, přičemž jsou zjištěny výběry hotovosti z účtu kartou po úmrtí oprávněného," uvedla Buraňová.
Méně často se pak v případě trestního oznámení jedná o převzetí částky důchodu po úmrtí penzisty od pošty, kdy partner zemřelého potvrdí splnění podmínek pro výplatu důchodu, přestože již splněny nebyly. "Spíše výjimečné jsou případy podvodného jednání účastníků řízení typu záměrné záměny identity účastníků řízení, falšování důkazních listin a podobně," dodala Buraňová.
Podvody ovšem Česká správa sociálního zabezpečení zaznamenala i v oblasti nemocenského pojištění. A zapojovali se do nich nejenom nemocní zaměstnanci, ale i lékaři a zaměstnavatelé. Kormě nesrovnalostí týkajících se výše příjmu sem patřilo také vystavení neschopenky na nemoc, která nebyla. "Mezi nejzávažnější podvody odhalené pracovníky Okresní správy sociálního zabezpečení ve Středočeském kraji, v Praze a v Brně patří případ, kdy skupina lidí sjednávala fiktivní pracovní smlouvy buď pouze na základě osobních údajů osob, nebo i za spolupráce s několika obchodními společnostmi, které nevyvíjely žádnou hospodářskou činnost," konstatoval už loni ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun. V tomto případě soud odsoudil celkem 31 lidí. Hlavní organizátorka stráví ve vězení 4,5 roku, ostatní obvinění dostali tresty odnětí svobody v trvání od šesti měsíců do tří let s tím, že výkon trestu se podmíněně odkládá na zkušební dobu 24 měsíců až pět let. Musejí též uhradit způsobenou škodu.
