Uprchlická krize
Maďarští převaděči běženců dostali od soudu přísnější trest

Plzeňský krajský soud zpřísnil trest dvěma maďarským převaděčům. V jejich kamionu našla policie loni v létě na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra 76 běženců z Pákistánu a Afghánistánu. Padesátiletému Zoltánovi Kapineczovi a osmatřicetiletému Menyhértu Sásovi v březnu vyměřil tachovský okresní soud 18 měsíců vězení. Krajský soud ve čtvrtek trest zrušil a odsoudil oba muže na tři roky a k vyhoštění z ČR na osm let.

Zatímco Kapinecz i Sás v březnu rozsudek tachovského soudu přijali, státní zástupkyně se tehdy odvolala. Osmnáctiměsíční trest považovala za nepřiměřeně mírný, navrhovala jim 3,5 roku vězení a desetileté vyhoštění.

O Sáse i Kapinecze má zájem německá justice, podezřívá je z opakovaného převážení uprchlíků. České soudy už rozhodly, že až jejich případ v ČR pravomocně skončí, budou předáni do Německa. Měli by proto být přemístěni do předávací vazby.

"Je nepochybné, že je tady celá síť, která se podílí na pašování běženců, a obžalovaní byli jejím, byť nejspodnějším článkem," řekl v březnu tachovský soudce Miroslav Vajgant. Uvedl tehdy, že obviněným lze klást za vinu nikoli to, že se přiživili na neštěstí druhých, ale spíše to, že převáželi do Evropy lidi, o kterých nikdo neví, co jsou zač a jaké mohou představovat riziko. Řekl, že se nijak nepodařilo prokázat, že by uprchlíci utíkali před válkou, ale že to byli spíš ekonomičtí migranti.

Otřesné podmínky

Obžalovaní u soudu tvrdili, že o lidech v autě nevěděli a že netuší, kdy a jak se tam dostali. Přes ČR jeli, jak uváděli, do Norimberku pro vysokozdvižný vozík. Vůz Iveco řízený Sásem zadrželi policisté 31. července 2015 na dálnici D5 u Ostrova u Stříbra na Tachovsku. Uvnitř se tísnilo 76 lidí, z toho byla zhruba třetina mladších 18 let. U březnového soudu při čtení desítek výpovědí běženců zaznělo, že v autě museli sedět na zemi namačkaní na sobě s pokrčenýma nohama, dospělí měli děti na klíně. Neměli vodu, jídlo, auto nebylo řádně větráno. Celou cestu z Maďarska do Čech nikdo nemohl vystoupit na toaletu.

Podle čtených výpovědí byli běženci pryč z domova už léta, jiní pár měsíců. Cestu podle nich organizovali agenti, kteří je kontaktovali v uprchlických táborech a po platbách jim zajistili místa na lodích, v autech, vlacích či autobusech. Za cestu pro rodinu se platilo tisíce eur nebo dolarů. Z Maďarska do Německa stála nejčastěji 400 eur.