Policie našla u Dobronína na Jihlavsku v místě údajného hrobu Němců kosterní pozůstatky. Koncem května 1945 tam prý místní Češi zavraždili kolem 15 německých obyvatel.
"Kriminalisté případ vyšetřují od minulého roku pro podezření z trestného činu vraždy," řekl na místě vyšetřovatel Michal Laška.
Průzkum se koná od rána několik set metrů za vesnicí, v lokalitě Budínka.
Policisté nejprve bagrem na louce odkryli přibližně dvoumetrový pás vrchní zeminy. "Asi tak na rozloze čtyři krát čtyři metry byly nalezeny kosterní pozůstatky a části ošacení," uvedl Laška. Kolik bylo na místě pohřbeno lidí a zda měli nějaká zranění, se podle něj ale ještě nedá určit. Kriminalisté a archeologové budou na louce pracovat zřejmě do pátku. Pak budou nález zkoumat odborníci brněnského archeologického ústavu.
ČTĚTE TAKÉ: Zima 1941: místo sněhuláků Pražané stavěli tanky
"Naším cílem je samozřejmě identifikace těchto obětí," uvedl Laška. K tomu by měly pomoci i vzorky DNA. "Shromáždili jsme celou řadu písemných i fotografických materiálů případných obětí," vysvětlil Laška. Dodal, že rodinní příslušníci údajně zavražděných dnes žijí v Německu, protože to byli lidé určení v květnu 1945 k odsunu. Důvody, které by mohly vést k tragédii u Dobronína, jsou podle vyšetřovatele nejasné. Poukázal ale na to, že před 65 lety žilo v Dobroníně a v okolních obcích hodně Němců.
"Je skutečně možné, že tu docházelo k vyřizování nějakých účtů," řekl. Z lidí, kteří by podle dosavadních svědectví mohli být přímo účastni tragedie, už podle Lašky žije jen jeden. Ten tvrdí, že si nic nepamatuje. Dobronínští obyvatelé prý o těchto událostech nechtějí moc mluvit. Ani ve zdejších kronikách se o nich nenašla zmínka. Informace pocházejí z archivů a od pamětníků v Německu.
Zatím ani není jisté, zda v případě potvrzení vraždy bude někdo obviněn. "To je otázka velmi předčasná. Je nutno zvážit Benešovy dekrety, které platily v roce 1945, je nutno zvážit otázku, jestli se jednalo o vraždu, která by dneska byla už promlčená, nebo o jiný trestný čin, na který se promlčení nevztahuje," popsal Laška.
Podle dřívějších informací napsala německá spisovatelka Herma Kennelová ve své knize Bergersdorf, že mezi 12. a 19. květnem 1945 několik obyvatel zmasakrovalo u obce Dobronín asi 15 Němců, kteří měli být odsunuti. Spisovatelka uvádí, že alkoholem posilněná skupina vyzvedla německé muže z požární zbrojnice a odvedla je na pole u lesa. Tam si museli vykopat hroby a pak byli ubiti nebo zastřeleni. Případ ohlásil policii jihlavský novinář Miroslav Mareš, který shromažďuje archivní materiály.
| Masakry německého obyvatelstva na území Česka |
| Brno V takzvaném "brněnském pochodu smrti" opustily krátce po válce nuceně jihomoravskou metropoli tisíce německých civilistů. Mnozí z nich cestu nepřežili. Umírali prý z vyčerpání, kvůli šířícím se nemocem i krutému zacházení. Oběti brněnského odsunu připomíná památník, který stojí nedaleko Pohořelic na Břeclavsku. Právě tam byl po válce nouzový tábor, ve kterém zemřelo několik stovek lidí. |
| Lověšice (Přerovsko) V noci z 18. na 19. června 1945 na železniční stanici v Lověšicích nedaleko Přerova se údajně důstojník obranného zpravodajství Karol Pazúr rozhodl prověřit, zda mezi přepravovanými karpatskými Němci nejsou i kolaboranti s nacisty. Jeho jednotky pod záminkou výslechu z vlaku vyvedly a potom postřílely 120 žen, 71 mužů a 74 dětí. O počtu mrtvých však exitují různé verze. Mezi oběťmi, které vojáci i okradli, však byli také Slováci, Maďaři a prý i jedna Ruska. |
| Postoloprty (Lounsko) Při masakru v postoloprtské bažantnici zahynuly v červnu 1945 stovky německy mluvících obyvatel regionu. Československá armáda v červnu 1945 v místních kasárnách soustředila tisíce Němců, 763 z nich bylo bez soudu zastřeleno. Mezi nimi i pět chlapců ve věku od 12 do 15 let. Rozkaz k jejich zastřelení prý dal štábní kapitán Vojtěch Černý, pachatelem dalších tří vražd byl údajně policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. |
| Praha Podle nedávno zveřejněných dokumentů čeští povstalci zastřelili v Praze na Bořislavce čtyřicítku Němců a pak jejich těla ještě přejížděli nákladním autem. Údajně to byli němečtí obyvatelé Prahy, kterým se Češi mstili za válečná příkoří, mohli to však být i prchající němečtí vojáci, kteří zahodili uniformy. |
| Ústí nad Labem Masakr údajně odstartoval 31. července 1945 výbuch muničního skladu v Ústí nad Labem - Krásném Březně, při němž zahynulo 27 lidí. Vzápětí po výbuchu se v ulicích města rozpoutal masakr místního německého obyvatelstva. Oběti byly stříleny, ubíjeny, ale také topeny, řada z nich byla shozena z Benešova mostu do Labe. Přesný počet mrtvých dodnes není znám, podle historiků však zahynulo minimálně 43 lidí, maximálně 100. Jejich smrt měla být odplatou za výbuch v továrně, označený za německou sabotáž. Mnoho zastánců má však i teorie, že řetěz tragédií spustila pouhá nešťastná náhoda. |
Foto: ČTK
