Ubodaný student
Psycholožka: Už první čin vražedkyně byl silným varováním
14.10.2014 18:05 Rozhovor
Šestadvacetiletá schizofrenní žena dnes ve střední škole ve Žďáru nad Sázavou pobodala čtyři lidi. Teprve 16letý mladík útok nepřežil, dvě studentky a policista byli poraněni. Tatáž žena před dvěma lety napadla v jiné škole v Havířově vychovatelku. Byla proto ústavně léčena v Opavě, v únoru jí ale soud změnil léčbu na ambulantní. Bylo správné pustit ji po roce a půl z ústavu? Dalo se tragédii předejít? I na to odpovídala policejní psycholožka Ludmila Čírtková v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Kde se stala chyba? Dalo se neštěstí nějakým způsobem předejít? Neměl lékař, ke kterému nemocná žena docházela, poznat zhoršující se stav?
Po bitvě jsme každý generál. Uplatňuje se zde to, čemu říkáme chyba zpětného úsudku. Čili, protože vím, co se stalo, tak posuzujeme události předešlé od konce. A protože teď, v tomto okamžiku víme, že se ta žena dopustila extrémního násilí, tak z tohoto úhlu pohledu se některé její příznaky mohou jevit jinak, než by se jevily bez tohoto konce. Čili zde platí přísloví, po bitvě každý generál. Nemohu se k tomu zcela vyjádřit, neboť neznám okolnosti a detaily.
V podstatě jde o téma posuzování nebezpečnosti potencionálního pachatele a pro to existují určité postupy. Velmi jednoduše řečeno: použití násilí předtím je silné varovné kritérium. Pak existují další kritéria jako vážná duševní nemoc, například absence náhledu na problematičnost vlastního chování, atd. Zda dotyčný, který měl v péči tuto ženu, použil všechny v současné době dostupné metody pro posouzení nebezpečnosti, to nemůžu posoudit. Dotyčná mohla také například porušit nějaká pravidla léčby, že třeba sama o své vůli přestala brát medikaci a podobně. Neboli těch vysvětlení je spousta a víme, že existují případy, kterým se skutečně předejít nedá. I při vší opatrnosti. Ale jestli tento případ do této kategorie patří, to nemohu říci.
Nemohlo být chybné už rozhodnutí soudu, který nařídil po roce a půl změnu péče z ústavní na ambulantní?
Soud rozhoduje na základě znaleckých posudků. Takže než se vyřkne ortel, kde se stala chyba anebo více chyb, je nutné celý případ detailně prozkoumat. Také proto, abychom v podobných případech těmto chybám zabránili.
Je možné, že se v tomto případu vyvodí pro někoho zodpovědnost, pro soudce, znalce či lékaře?
To záleží na tom, zda se opravdu zjistí nějaké pochybení. Mohl být třeba odevzdán nekvalitní posudek, nebo byly použity neadekvátní vyšetřovací metody čili vyšetření pacientky. Ale je možné, že došlo k tomuto konci, i když se takovéto razantní chyby nestaly, protože platí, že lidské chování má za určitých okolností omezenou předvídatelnost.
Na místě se ženou probíhala ze strany policie nějaká vyjednávání. Dá se vůbec těžce schizofrenní člověk o něčem přesvědčit?
Je možné použít takzvanou paradoxní komunikaci, neboli komunikovat s ním na jeho vlně. Za předpokladu, že s ním lze navázat kontakt. Čili komunikovat s ním v rámci jeho bludů, v rámci třeba jeho halucinací a podobně. Taková komunikace možná je.
Co bude nyní důležité při práci se studenty, kteří byli tragédii přítomni a jsou v šoku?
V první fázi je třeba vrátit do jejich života alespoň po krůčkách pocit bezpečí. Říkáme tomu stabilizace. V další fázi jde o to zpracovat emocionálně a mentálně celou událost, tak aby zůstala vzpomínkou, ale nikoli už vzpomínkou zraňující. Před těmito studenty je nyní velmi těžká mentální práce, protože musí přijmout informaci, že na světě se mohou dít i hrozné věci.
Bude to trvat dlouho?
Pokud se stane takováto tragédie, tak se velmi různí, jak se jednotlivé oběti s událostí vyrovnají. Co víme určitě, že velmi záleží na tom, co se děje po činu. Konkrétně, zda dostanou oporu. Ta je nejdůležitější od blízkých lidí, například rodičů, učitelů. Jde o to, aby ti mladiství znovu obnovili víru, že svět je koneckonců bezpečné místo, i když to zní teď v tomto okamžiku paradoxně. Rodiče by jim měli být schopni dodat pocit bezpečí a klidu. Hrozná událost se stala, stávají se občas, svět může být i zlý, ale teď je to nebezpečí ukončené a další takové nehrozí. To je to hlavní, co by měli předávat rodiče a blízké okolí.
Setkala jste se vy osobně někdy s podobným případem?
Pokud máte na mysli podobnost v tom, že duševně chorý člověk byl nesprávně vyhodnocen, že není nebezpečný a pak se dopustil zločinu, tak ano, s takovými případy jsem se setkala. Občas se to stává. U tohoto případu je zvláštní, že duševně choří většinou útočí ve svém okolí. Tady agrese směřovala na náhodné oběti, navíc si pachatelka vybírala místa s větší koncentrací lidí. V tomto případu tedy šlo o školu, kde je dostupnost většího počtu lidí v jednom okamžiku.
Policejní šéf: Musíme mluvit o ochraně před duševně nemocnými |
Policejní prezident Tomáš Tuhý míní, že vražda studenta ve Žďáru nad Sázavou otevírá diskusi o tom, jak chránit obyvatele před duševně nemocnými. Reagoval na to, že šestadvacetiletá, pravděpodobně duševně nemocná žena z Ostravska vtrhla do jedné ze středních škol ve Žďáru a pobodala několik studentů, z toho jednoho smrtelně zranila. "Pro mě je to obrovská tragédie, zvlášť když k ní dojde na školách," řekl Tuhý. Podle něj případ otevírá diskusi o tom, jak chránit obyvatelstvo před duševně nemocnými lidmi. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.