Osm obviněných, kteří byli ve vazbě kvůli vyšetřování zakázky na obnovu hřebčína v Kladrubech nad Labem, z ní bude propuštěno. Rozhodl o tom dnes pardubický soud.
Pobočka krajského soudu v Pardubicích projednala v neveřejných zasedáních stížnosti obžalovaných na vzetí do vazby. "Mohu potvrdit, že u všech osmi obžalovaných soud neshledal důvody vazby," uvedla Iva Matušková z tiskového oddělení Krajského soudu v Hradci Králové.
Policie po rozsáhlé razii 31. května na východě Čech i v Praze obvinila devět lidí ze sjednání výhody a z pletichy při zadávání veřejné zakázky a z pokusu o poškození finančních zájmů Evropské unie. Vloni hřebčín dostal na generální opravu 17 objektů dotaci 300 milionů korun z Integrovaného operačního programu. Rekonstrukce měla začít už loni, kvůli nedostatkům však muselo být zrušeno a znovu vyhlášeno výběrové řízení. Původní zrušený tendr vyhrál Metrostav spolu se stavební firmou Chládek a Tintěra Pardubice. Sdružení obou firem se účastnilo i nového výběrového řízení, i to minulý týden nakonec ministerstvo zemědělství zrušilo. Jako důvod uvedlo, že policejní vyšetřování na soutěž "vrhá špatné světlo".
Policie ani soud jméno žádného z obviněných nezveřejnily. Jisté je jen to, že mezi nimi je předseda představenstva stavební skupiny Enteria Libor Joska, což v sobotu potvrdil jeho spolupracovník z firem Enteria a Chládek a Tintěra Ondřej Chládek. Další obviněnou, která je ve vazbě, je Simona Voňková, dřívější zastupující ředitelka hřebčína, která má na starosti pobočku hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku a také evropské dotace. Podle některých médií byli zadrženi také generální ředitel firmy Chládek a Tintěra, která patří do konsorcia Enteria, Petr Pejcha, jeho náměstek Martin Havelka, zástupci společnosti Metrostav nebo obchodní ředitel společnosti Geosan Group Martin Fischer.
Proč soud vyhověl stížnostem obžalovaných, zatím není jasné. "Z důvodu toho, že v současné době bude účastníkům rozhodnutí rozesíláno, nelze bližší odůvodnění sdělit," uvedla Matušková.
V Kladrubech se chovem koní zabývají přes 400 let. V roce 1579 císař Rudolf II. chovu udělil statut císařského dvorního hřebčína. Kladrubský hřebčín a kmenové stádo běloušů je od roku 2002 národní kulturní památkou. Česko také usiluje o to, aby byl zapsán na prestižní seznam UNESCO.
