Soudkyně Helena Králová nebude v kauze takzvaných trafik pro poslance přihlížet k pořízeným odposlechům, označila je za neúčinné důkazy. Při hlavním líčení svůj názor zdůvodnila tím, že vyšetřovatelé se měli k informacím zkusit dostat jinak. Nasazení odposlechů je podle ní až nejzazší možností a není možné až při jejich využití zkoumat, zda se odposlouchávaný člověk dopustil trestného činu.
Obžalobě v tomto případu čelí bývalý premiér Petr Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček. Králová se k případu vrátila po pauze vynucené jejím kárným řízením, a to shodou okolností přesně pět let poté, co související razie na úřadu vlády odstartovala pád Nečasovy vlády.
Ohledně odposlechů poukázala na ustanovení trestního řádu, podle nějž může soud vydat příkaz k odposlechu jen tehdy, jestliže "lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené". Podle soudkyně tyto podmínky nebyly naplněny.
Předsedkyně senátu také podotkla, že zdůvodnění odposlechů - tedy zjištění vzájemných vazeb mezi pachateli - bylo příliš obecné. Odposlechy patří ke klíčovým důkazům obžaloby. Státní zástupce tvrdí, že obžalovaní přislíbili trojici poslanců ODS lukrativní funkce za to, že se zákonodárci vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček.
Králová čelila kvůli změnám svých názorů na využitelnost odposlechů kárné žalobě, kterou na ni podal předseda nadřízeného soudu Libor Vávra. Kárný senát ji však v tomto ohledu žaloby zprostil. Králová pochybení popírala, šlo podle ní o nedorozumění, což jako možnost připustili i kární soudci.
V druhém kárném řízení, které inicioval ministr spravedlnosti kvůli nerespektování názorů nadřízených soudů a prodlužování procesů, byla potrestána snížením platu.
