Rasově motivovaný útok
Ústavní soud potvrdil verdikt v kauze žhářského útoku ve Vítkově

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti dvou pachatelů žhářského útoku na domek Romů ve Vítkově na Opavsku. Nezjistil nic protiústavního, justice postupovala a rozhodla správně. David Vaculík a Jaromír Lukeš si za pokus o rasově motivovanou vraždu odpykávají 22 let ve vězení. Další dva odsouzení, Václav Cojocaru a Ivo Müller, stížnosti proti dvacetiletým trestům nepodali.

Podle obžaloby čtyři muži, sympatizanti krajní pravice, zaútočili na dům obývaný početnou romskou rodinou v noci na 19. dubna 2009. Do oken hodili zápalné lahve. Dům začal okamžitě hořet. Tři lidé utrpěli zranění, nejvážněji plameny postihly tehdy ani ne dvouletou Natálii. Dítě mělo popáleniny na osmdesáti procentech těla. Přežití je dílem štěstí a špičkové lékařské péče, má však trvale poškozené zdraví.

Podle Krajského soudu v Ostravě i Vrchního soudu v Olomouci se pachatelé dopustili pokusu o několikanásobnou rasově motivovanou vraždu a poškozování cizí věci. Verdikt bez výhrad potvrdil Nejvyšší soud. Obhájci útočníků, ale i někteří odborníci považovali právní kvalifikaci za nesprávnou a tresty za nepřiměřeně přísné vzhledem k okolnostem i následku.

Právní kvalifikaci obhájci zpochybnili i v ústavní stížnosti, upozorňovali také na údajné mezery v důkazech a poukazovali na mediální tlak, kterému justice čelila. Dokazování však bylo podle ÚS důkladné a soudy postupovaly objektivně. Ani přímý přenos ze soudní síně neporušil právo na soukromí. Soudní proces je z povahy věci veřejný, zdůraznil ÚS, byť je třeba vždy vážit konkrétní okolnosti. Ve vítkovské kauze přenosy soudních líčení neměly vliv na spravedlivost procesu jako celku.

Řádně zdůvodněný je podle ústavních soudců i uložený trest. Justice prý správně přihlédla k dosavadnímu způsobu života stěžovatelů, k nekritickému postoji, který k trestné činnosti zaujali, a k pohnutce, která je ke spáchání činu vedla. "Právě ona pohnutka, kterou byla pouhá skutečnost, že poškození patřili k odlišnému etniku, přičemž obžalovaní je vůbec neznali a neměli s nimi žádný konflikt, byla jedním ze stěžejních důvodů pro konstatování velmi vysoké nebezpečnosti činu pro společnost a pro uložení výjimečného trestu," uvedla mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Stížnost Vaculíka s Lukešem u ÚS ležela od roku 2012, tedy déle, než je u trestních kauz obvyklé. Důvodem je zejména námitka podjatosti, kterou proti soudci zpravodaji Pavlu Rychetskému podali obhájci. Poukazovali například na Rychetského vystoupení v televizi v roce 2010. Šéf ÚS tehdy označil za chvályhodné, že se případ vítkovských žhářů dostal tak rychle před soud.

Podle třetího senátu ÚS, který námitku podjatosti posuzoval, ale nepředstavují Rychetského výroky žádnou překážku pro rozhodování o stížnosti pachatelů. Nelze z nich prý vyvozovat, že by Rychetský předem vyjadřoval úsudek o vině. Proto se jako zpravodaj mohl kauzou i nadále zabývat.