Trest 17 let vězení a ústavního protialkoholního léčení, jež soud uložil vrahovi z pražské tramvaje, je pravomocný. Pachatel Jan Holman ani státní zástupkyně nevyužili lhůtu, kterou si po listopadovém vynesení rozsudku ponechali pro případné podání odvolání. Vyplývá to z informací v databázi Infosoud. Muž se k zastřelení náhodně vybrané cestující přiznal, žalobkyně pro něj původně požadovala odnětí svobody na 20 až 23 let.
Holman zavraždil v únoru 2014 čtyřiašedesátiletou ženu jedoucí dopoledne v tramvaji číslo 17, když spolu ve voze zůstali sami. Policistům, kteří po pachateli marně pátrali, se sám přihlásil po více než dvou letech. U pražského městského soudu uvedl, že jeho motivem bylo získání peněz, které potřeboval na cestu do svého domku v Posázáví. V hlavním městě má sice příbuzné, kteří mu mohli pomoci, ale nechtěl se jich doprošovat.
Náprava třiašedesátiletého muže je podle soudních znalců téměř vyloučená, proto pro něj státní zástupkyně Jitka Wurstová v závěrečné řeči navrhla výjimečný trest v první třetině sazby.
Soudce Tomáš Durdík označil za výrazně polehčující okolnost to, že se Holman sám přiznal a že činu lituje. Jeho skutek nazval "bestiálním útokem pro pár korun", za kterým stála kumulace stresu, dluhů, exekucí, problémů ve vztahu se synem a zdravotních potíží. Sobecká hrdost prý muži nedovolila, aby situaci řešil jiným způsobem. Svou oběť, kterou vůbec neznal, střelil zezadu do krku nelegálně drženou pistolí s vlastnoručně vyrobeným tlumičem. Smrtelně zraněné ženě sebral kabelku, v níž později našel 1700 korun v hotovosti.
Muž byl v minulosti pětkrát trestán za nenásilné činy, naposledy za černý odběr elektřiny. Někteří svědci z jeho chatové osady spekulovali o tom, že vzal vinu za vraždu na sebe, aby kryl vlastního syna. Tuto možnost ale odmítl jak Holman, tak soudní psycholog.
