Sexuální výchova do škol určitě patří, má jasno major Jan Machuta z pražské kriminálky. Podle něj totiž může sloužit i jako prevence sexuálnímu zneužívání. Děti by měly vědět, které doteky si už nemají nechat líbit i jak se chovat při "chatování" na internetu. Během konference Stop sexuálnímu násilí na dětech si Machuta povzdechl i nad nedostatkem specialistů, kteří by uměli vést citlivý a zároveň kvalitní výslech dětských obětí.
Konferenci svolala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v rámci kampaně proti sexuálnímu zneužívání dětí. "Vyslýchání dětských obětí je velice náročná disciplína, kterou dobře zvládnou jen ti nejzkušenější vyšetřovatelé. Proto je důležité si vyšetřovatele vychovávat a ty zkušené hýčkat. Zatím jich ale bohužel ubývá," řekl po konferenci on-line deníku TÝDEN.CZ major Jan Machuta.
Na konferenci jste zmínil i to, že "hodných strýčků" s pytlíkem bonbonů stojících před školou ubývá a naopak je stále více případů tzv. groomingu (lákání nezletilých pod skrytou identitou na internetu - pozn. red.). Jak může v tomto směru sexuální výchova pomoci?
Ano, to jde ruku v ruce s hrozbami společnosti, s oblibou sociálních sítí a využíváním výpočetní techniky. Dneska dítě spíše sedne doma k počítači, než že by si šlo ven zahrát fotbal. Takže internet je celkem snadná cesta, jak si získat důvěru dítěte, vylákat ho na schůzku - a navíc to je pro pachatele relativně bezpečné, když se rozhodne vystupovat na internetu anonymně. S pomocí kvalitních komunikačních technologií, tedy internetu, ale i mobilu, může mít dítě pod kontrolou 24 hodin denně.
Vyslýchání dětských obětí sexuálního násilí se v kriminalistice považuje za nejtěžší disciplínu. V čem spočívá největší úskalí?
Například už v poučení dítěte před započetím výslechu. Je velmi důležité, aby dítě vzhledem ke svému věku a svým rozumovým schopnostem pochopilo závažnost situace nebo aby jasně vědělo, že nemusí v určitých případech vypovídat. Obtížné je navázání kontaktu s dítětem, přizpůsobení úřední mluvy jazyku dítěte, vzbuzení pocitu důvěry, navození patřičné atmosféry. V souhrnu je potřeba dokázat s dítětem hovořit o velmi intimních věcech, o traumatech, jež mu byly způsobeny velmi často jeho nejbližším okolím, a to tak, aby ho toto znovuprožívání zasáhlo pokud možno co nejméně.
Myslíte, že by mohlo pomoci zavedení sexuální výchovy do školních osnov?
Sexuální výchova do škol určitě patří, stoprocentně. Není to lehká výuka a neměla by se zužovat pouze na osvětu v oblasti sexuálního zdraví, jako je například nasazování kondomu na umělý penis, ale měla by se zaměřit právě i na prevenci sexuálního zneužívání a groomingu.
Jak může v tomto směru sexuální výchova pomoci?
Děti by měly být seznámeny s bezpečnou prací na internetu tak, aby se nestávaly obětmi lidí, kteří prostřednictvím internetu páchají mravnostní trestnou činnost. Měly by vědět, že pokud se jim něco nezdá, mohou různé nabídky odmítnout a říci dospělému "ne". Mělo by se mluvit o tom, že jsou zakázané dotyky, existují povolené zóny a podobně.
Na konferenci jste mluvil o vyšetřování sexuálního zneužívání jako o mašinerii, která děti semele. Co přesně jste měl na mysli?
Dítě je podrobováno nezbytným výslechům, soudně-znaleckým zkoumáním, zdravotním prohlídkám. Riziko sekundární viktimizace (druhotné zraňování a vystavování dítěte nadbytečné psychické zátěži v průběhu vyšetřování - pozn. red.) dětské oběti je poměrně vysoké. Proto je nezbytné, aby na celém procesu práce s dítětem a rodinou byli zainteresováni skuteční odborníci - specialisté, kteří této oblasti rozumí.
A má takových lidí policie dostatek?
Je to velice náročná disciplína, kterou dobře zvládnou jen ti nejzkušenější vyšetřovatelé. Proto je důležité si vyšetřovatele vychovávat a ty zkušené hýčkat. Zatím jich ale bohužel ubývá. Práce v této oblasti přitom vyžaduje dlouholeté zkušenosti a kontakty s organizacemi, které se zabývají ohroženými dětmi. Bez nich ta práce nejde dělat a ty kontakty neseženete za rok nebo dva. Takže výchova specialisty je dlouhodobý proces.
Jaký vliv má nedostatek specialistů na kvalitu vyšetřování?
Nechci, aby to vyznělo tak, že kvůli tomu se vyšetřuje špatně. To vůbec ne. Celý ten proces vyšetřování by nicméně byl plynulejší a spolupráce s ostatními zainteresovanými orgány by byla rychlejší. Člověk, který to dělá rok nebo dva, ty potřebné vazby prostě ještě vybudované mít nebude. To není majetková trestní činnost, ty poznatky v této oblasti nezískáte v hospodě.
Nejčastěji jsou pachateli sexuálního zneužívání dětí otcové či otčímové. Jak na to reagují matky? Případy, kdy se postaví za svého partnera, prý nejsou výjimkou. Jaká je vaše zkušenost?
Pokud vyšetřujeme trestnou činnosti, ze které je podezřelý otec nebo otčím, tak to vždycky představuje ohromný zásah a ránu pro tu rodinu a může to znamenat i její existencionální ohrožení. Takže v některých případech nejsou matky hned ochotné spolupracovat ze strachu, že si odříznou zdroj příjmů. To je známá věc. Proto je potřeba, aby okamžitě nastoupila nějaká forma záchrany.
Tou okamžitou pomocí myslíte azylové domy?
Tím myslím hlavně finanční prostředky pro matky.
