Trestná činnost
Kriminalita v Česku letos pravděpodobně opět poklesla

Kriminalita v Česku v letošním roce pravděpodobně opět poklesla. Od počátku ledna do konce listopadu totiž policisté zaznamenali zhruba 142 500 trestných činů, což bylo o 13 500 méně než ve stejném období loňského roku.

Snížil se počet krádeží, majetkových trestných činů i obecné kriminality, vyplynulo ze statistik zveřejněných na webu policie. Kriminalita v Česku v posledních letech klesala, výjimkou byl rok 2019. Statistiky za celý letošní rok představí policisté nejspíše v lednu 2022.

Na přetrvávajícím poklesu kriminality se i letos mohla odrazit protikoronavirová opatření a nižší počet turistů. Od října loňského roku se k tomu přidala novelizace trestního zákoníku, podle které je hranice škody pro posouzení skutku jako trestného činu stanovena na 10 tisíc korun. Dříve byla částka poloviční.

Objasněnost trestné činnosti se stejně jako v minulých letech pohybovala nad 45 procenty. Za 11 měsíců letošního roku vyřešili policisté 65 tisíc kriminálních činů. Nejlépe se kriminalistům, stejně jako dříve, dařilo řešit vraždy, tradičně nejméně zůstává objasněna majetková kriminalita.

Majetková kriminalita také jako v minulých letech tvořila většinu zaznamenaných trestných činů. Za jedenáct měsíců řešila policie 24 638 krádeží a 28 321 vloupání. Spolu s dalšími zločiny tak zjistila zhruba 71 400 majetkových trestných činů. Loni jich ve stejném období bylo kolem 77 300.

Letos se opět snížil i počet vražd. Policisté jich od ledna do listopadu evidovali 98, objasnili téměř 93 procent z nich. Loni ve stejném období zaznamenali 123 těchto trestných činů. Loňská objasněnost za 11 měsíců byla 87 procent. Poklesla i hospodářská kriminalita, ze zhruba 17 400 trestných činů na 11 561.

Loni v Česku poklesla kriminalita o 16,9 procenta na 165 525 skutků, o rok dříve zaznamenali policisté 199 221 trestných činů. Před rokem 2019 se kriminalita v ČR naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii, kterou vyhlásil tehdejší prezident Václav Klaus. Kriminalita tehdy vzrostla o sedm procent na více než 325 tisíc trestných činů, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.