Odpověď prezidenta Václava Klause na otevřený dopis, ve kterém asi pět desítek osobností vyzvalo k uspořádání referenda o případného umístění protiraketové základny USA na českém území, tuto iniciativu potěšila. Její zástupci ocenili, že Klaus v listu varoval před populismem a iracionálními reakcemi. Měl by ale podle nich odpovědět na některé konkrétní otázky. Svůj postoj zveřejnila iniciativa na tiskové konferenci v Praze.
"Také my jsme těmito jevy hluboce znepokojeni. Jak jinak než jako projev hrubého populismu chápat například výroky místopředsedy vlády Jiřího Čunka o tom, že cizí vojáci budou pro naši zemi dobrodiním, neboť toho na své základně hodně protopí a snědí," stojí v prohlášení iniciativy, které prezentoval herec Jan Kačer. Za iracionální mystifikace považují představitelé iniciativy tvrzení vicepremiéra Alexandra Vondry, že pokud ČR základnu na svém území nevybuduje, hrozí návrat povinné vojenské služby.
"Naše iniciativa není součástí žádného politického uskupení ani organizovaného hnutí. Vznikla zcela spontánně z velkého údivu a znepokojení nad tím, jakým způsobem vede vláda svoji kampaň za zřízení cizí vojenské základny na našem území," uvedl dále Kačer. Dodal, že mezi jeho kolegy má iniciativa mnoho kritiků.
Jeho slova potvrdil mluvčí pro problematiku amerického radaru Tomáš Klvaňa, který informoval, že v uplynulých dnech se na úřad vlády obracelo stále více osobností a umělců, kteří s konáním referenda nesouhlasí.
"Tyto osobnosti zároveň umístění radaru v Česku podporují. Některé z nich vyjádřily souhlas vyjádřit se k této problematice prostřednictvím rozhovorů a být k dispozici sdělovacím prostředkům," uvedl Klvaňa.
Vybudování radaru v ČR otevřeně podporuje například herec a režisér Ladislav Smoljak, dirigent Libor Pešek, režisér Jan Hřebejk, sochař David Černý či harfistka Kateřina Englichová.
Mezi signatáři listu požadujícího plebiscit, který byl vedle Klause adresován také šéfům obou parlamentních komor, figuruje například jméno herečky Táni Fischerové nebo filmových režisérů Zdeňka Trošky a Věry Chytilové. O radaru v Česku by se podle nich měla konat široká společenská diskuse. Další akce nechystají.
"Ze strany zastánců i odpůrců základny zaznívají silná mínění, která ovšem současně vykazují jen malou informovanost," uvedl filozof Erazim Kohák. Připomněl, že kritiky má záměr administrativy prezidenta George Bushe mezi příznivci levice i pravice také ve Spojených státech; pochyby o smyslu projektu zaznívají i na půdě Kongresu.
Klaus v odpovědi na otevřený dopis iniciativy uvedl, že si dovede představit, že o případném umístění radaru rozhodnou zákonodárci, ale i lidé v referendu.
"Při známých pacifistických náladách v Česku i v celé Evropě a při podceňování nově vznikajících bezpečnostních rizik" je ale podle hlavy státu důvod k obavě, že by racionální argumenty mohly jít stranou a že by byl výsledek referenda předem téměř znám. "Proto nevím, zda signatáři otevřeného dopisu žádají referendum, nebo žádají-li odpověď NE," konstatoval.
Podle Jana Žižky, který je jedním z organizátorů akce, se k otevřenému dopisu padesátky lidí z různých vrstev společnosti denně připojují další signatáři. Ať už jsou pro základnu nebo proti, všichni chtějí referendum, uvedl Žižka.
Iniciativa chápe Klausovu odpověď jako podporu jejího úsilí. Jejím zástupcům v ní ale chybí vyjádření k některým konkrétním dotazům. "Veřejnost neví, zda na území základny bude platit česká jurisdikce, a zda k radaru budou mít přístup čeští vojáci, policisté či důstojníci. Je nezodpovězena také velmi závažná otázka dopadu působení vojenského zařízení na zdraví našich občanů, žijících v okolí místa potenciálního umístění," tvrdí mimo jiné zástupci iniciativy.
"Chystáme informační kampaň. Na podzim budu cestovat do nejrůznějších koutů České republiky a budu hovořit s občany. Budeme se orientovat podle otázek, které veřejnost klade, budeme se snažit na ně odpovídat," uvedl na počátku července v České televizi Klvaňa.
Ilustrační foto: archiv
