Nebezpečná nákaza v posledních měsících zabíjí velké počty ptáků, kteří přiletí na zob ke krmítkům. Nejvíce obětí je mezi druhem, který se jmenuje zvonek zelený.
Podle ředitele České společnosti ornitologické Zdeňka Vermouzka všechny příznaky ukazují na trichomonózu, neboli krmítkovou nákazu, kterou způsobují prvoci bičenky drůbeží. "K jejich šíření a vzniku epidemií mezi ptáky přispívají právě krmítka," vysvětlil Vermouzek, odkud se vzal název "krmítková nákaza".
Ptačí choroba se do českého prostředí vrátila po několika letech. Bičenky podle Vermouzka napadají především pěnkavovité ptáky, nejčastěji právě zmiňované zvonky. "Žijí v jícnu a voleti, kde způsobují rozsáhlé záněty, zduření a znemožňují polykání. Napadený pták pak může uhynout hlady," řekl ornitolog.
Sdělil, že nakažení ptáci jsou neteční, nebojí se, jsou načepýření. Často jim tečou sliny a mají mokré opeření kolem zobáku, těžce polykají, vyplivují potravu nebo i těžce dýchají. Onemocnění trvá několik dnů až týdnů. "V konečných stadiích bývají viditelně vyhublí. Umírající ptáci již nemají sílu ulétnout, nechají se chytit a mohou se stát kořistí koček nebo jiných predátorů," dodal Vermouzek.
Pokud se nákaza na krmítku nebo v jeho okolí objeví, mělo by se okamžitě krmítko vyčistit, nechat vyschnout (bičenky při vyschnutí okamžitě hynou) a přerušit přikrmování alespoň na dva týdny, v létě ale třeba i na měsíc nebo déle.
"To samé platí i pro napajedla - pokud je to alespoň trochu možné, je třeba nechat je suchá. Ptákům totiž víc prospěje, pokud je donutíme hledat potravu a vodu na různých místech i ve větší vzdálenosti, než když je nalákáme ke snadnému zdroji, kde se mohou nakazit smrtelnou nemocí. Jiná možnost ochrany volně žijících ptáků před nákazou v přírodě neexistuje," sdělil ornitolog Vermouzek.
Připomněl, že pro člověka nejsou bičenky drůbeží nebezpečné, cizopasí výhradně na ptácích. Nejsou přenosné ani na jiné savce, onemocnění domácích ptáků je spíše výjimečné - museli by zobat s nakaženými zvonky z jednoho krmítka.
