ANO je úplně jiné než na začátku, Andrej Babiš se změnil a lidé z hnutí jsou mu dobří jen na to, aby zvedali ruce, říká bývalá pražská primátorka Adriana Krnáčová. Mluví také o současném vedení hlavního města nebo o své chystané knize. A říká: "Schopní lidé do politiky nepůjdou, nemají zapotřebí nechat si nadávat."
Chybí vám politika?
Ne, mně určitě ne.
Nicméně ještě loni jste chtěla do vedení pražského ANO. Jak to jde dohromady?
Mě vyzývali lidé z hnutí, že bych do toho měla jít, ale když došlo na lámání chleba, řekla jsem, že vlastně ani nechci. Já nejsem člověk, který by extra hořel pro nějakou politickou stranu. A zejména ne pro tu naši (smích).
V Praze 6 jste ovšem pořád místopředsedkyní hnutí, ne?
Ano, pořád tam jsem. Spolustraníci mě přemlouvají, ať zůstanu, nicméně já jsem spíš manažerka, ne politička. Potřebuji dostat nějaký úkol, který podle možností za co nejméně finančních prostředků realizuji. Ale to není politika.
A co politika je?
V Česku je to v první řadě každému vyjít vstříc a všechno naslibovat, aniž bych to poté musela splnit, protože plnění slibů není důležité. Také dělat věci líbivé, a nikoli užitečné. A pro boha živého hlavně nikoho nenaštvat!
Proč už nehoříte pro hnutí ANO?
Protože když jsem do něj vstupovala, bylo úplně jiné než dnes. Stejně jako mnoho dalších lidí, kteří s hnutím ze začátku spolupracovali, jsem chtěla věřit, že to je ta změna, na niž jsme čekali. Chtěla jsem být její součástí a chtěla jsem pro ni pracovat. Ale nic z toho se nestalo.
V čem mělo být hnutí ANO jiné? Věřila jste onomu protikorupčnímu étosu, s nímž do politiky vstupoval Andrej Babiš?
Ano. Já bych ty primární myšlenky hnutí určitě nechtěla zatracovat. Věřila jsem, že to tak je, že šlo o nějaký nový morální a etický étos. Problém bohužel je, že se do politiky dostávají lidé, kteří nemají takové nastavení a jde jim spíš o moc. Koneckonců i některé aféry hnutí z posledních let tomu nasvědčují. Beru si z toho především to, že na politiky by se nemělo nahlížet jako na nějaké nadlidi. Je to běžný vzorek populace, nejsou to výjimečné osoby, berme to realisticky. Schopní lidé do politiky nepůjdou, protože nemají zapotřebí nechat si nadávat do idiotů a kreténů. Politici jsou sice bráni jako elity, které by měly vytyčovat cestu morálky, etiky a leadershipu, ale tak to u nás nechodí. A když tu má někdo jiný názor, velice těžko s ním proráží i v rámci své strany nebo hnutí.
Takže jste v ANO narážela?
Určitě, já běžně narážím na odpor a nepochopení, protože mě nezajímají úplatky a strašně nerada pracuji s lidmi, kteří jsou zlí a hloupí. Politika vážně není byznys.
Mluvila jste o původních hodnotách hnutí ANO, ale Andrej Babiš přece nevstupoval do politiky jako etalon etiky a morálky, to jste už tehdy musela jako bývalá šéfka Transparency International a náměstkyně na ministerstvu vnitra vědět, ne?
Vědělo se, nevědělo se. To je takhle zpětně jednoduché říci. My jsme například v Transparency vždycky říkali, že by možná bylo dobré, kdyby do politiky začali chodit lidé, kteří už mají vyděláno - jsou bohatí a nemusejí se uchylovat k praktikám, jež jsme velice často kritizovali u té předchozí garnitury lidí, kteří prostředky neměli a politiku považovali za snadný způsob zvýšení si sociálního statusu. Ale Andrej Babiš se především hodně změnil, to jsem na začátku nemohla tušit.
Jak se změnil?
Rozhodně býval smířlivější, naslouchal a v politice byl tvořivější, chtěl přinášet něco nového. Ale od určitého okamžiku, zhruba v době, kdy se stal premiérem, nebo ještě o něco dřív, přišla zásadní změna.
Jaký je podle vás dnes?
Pro mě to není lídr. Já už jsem to jednou řekla v jednom rozhovoru a dostala důrazně vzkázáno, že už bych podobně vystupovat neměla. Nicméně pro mě to prostě lídr není. To by například musel stát za svými lidmi, a ne se pyšnit tím, že nemá skoro ani jednoho ministra z hnutí ANO. Protože tím zároveň říká, že všichni ti lidé, kteří jsou členy hnutí, jsou idioti a jsou dobří jen na to, aby plnili jeho vůli a zvedali ruce. On je však především obchodník. Myslím, že nemá moc vztah k veřejné správě, nebo ji spíše nechápe.
To je to řízení státu jako firmy?
Myslí si, že je to firma, ale stát přece firma není. A rozhodně to není jeho firma. Nejhorší v politice je, když někdo propadne pocitu nenahraditelnosti a velikášství. To u něho trochu vidím. Má však dobře propracovanou propagandu, takže mu to zatím u části populace prochází.
To je ostrá kritika, v minulosti jste přitom působili jako parťáci. Chodili jste spolu po noční Praze a chtěli zatočit s hernami a nevěstinci. To byl také jen marketing a propaganda?
On se o Prahu skutečně zajímal, ale jen do okamžiku, než zjistil, že je to velmi těžký terén a že tu se svým "Čau lidi!" nijak výrazně nevyhraje. Je tu byznys, vysoké školy, velká koncentrace myslících lidí, spíše pravicoví voliči. Došlo mu, že tu třicet procent mít nebude, a přestalo to pro něho být zajímavé. Prahu zase tak moc nepotřebuje.
V rozhovoru pro server Aktuálně.cz jste před časem přiznala, že se s Babišem nebavíte. Není to trochu problém? Kdy jste spolu mluvili naposledy?
Někdy v loňském roce, ale já o to ani nestojím. Není o čem mluvit, nemáme žádné společné styčné body.
Čím vás vlastně nejvíce zklamal?
Zbabělostí (smích)! Já nemám ráda zbabělé chlapy a zbabělce obecně. Když dám na něco ruku, musí to platit. Nedělám plané sliby, když předem vím, že je nesplním. On sice má názor, ale vždy je to názor toho, s kým zrovna mluvil naposledy.
Není tedy lepší z ANO odejít?
Dobrá otázka. Kolegové v Praze 6 mě přemlouvají, abych zůstala. To je pro mě důležité, protože bez nich bych se asi dlouho nerozmýšlela. Já jinak k ANO nemám moc vztah. Nerozumím tomu, kam směřuje a co vlastně chce. Jsem liberál a pravičák, nechci bobtnání státu, ale v tom už se s hnutím spíše rozcházím. Vláda nedělá žádné strukturální změny, penzijní či zdravotní reformu. Jsou to jen ad hoc věci, které se zrovna hodí do marketingu. Takže uvidíme, ještě sama nevím. Spíš zatím zůstávám, ovšem mou prioritou už není politika.
