Sociální situace na ústeckém sídlišti Mojžíř se podle představitelů čtvrti Neštěmice stále zhoršuje. Více než pětinu zdejších bytů vlastní lidé či firmy, kteří jich mají dva a více. Většina z nich se snaží jen vydělávat na sociálně slabých. Podle starostky Neštěmic Yvety Tomkové má radnice má téměř nulovou možnost, jak se přílivu sociálně slabých z celého Česka bránit.
Problémy na sídlišti v Mojžíři začaly před lety, když byly městské byty privatizovány. Dnes patří z 616 bytů 437 soukromým vlastníkům, 167 jich má družstvo a zbývajících 12 město. Podle posledních údajů mají víc než 22 procent zdejších bytů v rukou vlastníci, kteří jsou majiteli dvou a více jednotek. Výjimkou není ani to, že soukromá osoba nebo firma vlastní přes deset bytů. "Vlastníky jsou v drtivé většině lidé, kteří tady nežijí. Jsou rozeseti po celé republice. Při pohledu na vývoj se obáváme, že do takových tří let budou tito lidé a firmy vlastnit polovinu bytů," řekla Tomková.
Radnice je přesvědčena, že soukromí vlastníci skupují byty proto, aby vydělávali na přemrštěných nájmech. Do Mojžíře pak zřejmě stěhují sociálně slabé z celé země. "Jsou to především Romové z jiných lokalit. Z Krupky, z Předlic, z Mostu. Mnoho z nich dělá nepořádek, nehradí poplatky za odpady, jezdí načerno," řekla Tomková.
Na soužití s novými obyvateli si stěžují i lidé, kteří v Mojžíři žijí dlouhá léta. "Neustálý hluk do nočních hodin, nepořádek v domě. Když ty, co to dělají, okřiknete, ještě vám sprostě nadávají. Děti už samotné ven nepouštíme. Rádi bychom odešli, ale za náš byt nedostaneme víc než dvě stě tisíc korun a za tu cenu jiné bydlení neseženeme," řekla majitelka jednoho z bytů ve zdejším paneláku.
Podle průzkumu, který neštěmická radnice udělala v desítkách bytů, je průměrná výše nájemného v Mojžíři téměř 12 tisíc korun, více než v lukrativních částech města.
Skupování bytů v Mojžíři potvrdil i aktivista Miroslav Brož, který se dlouhodobě věnuje romské problematice v krajském městě. "Pokud někdo koupí v Mojžíři byt za sto tisíc, pronajme ho Romům, tak má za půl roku za rok náklady zpátky," řekl Brož. Podle něj mají o Mojžíř velký zájem i sami Romové. "Byty první kategorie v panelovém domě jsou pro ně často sen. Navíc i přes vysoké ceny je nájemné v Mojžíři nižší než například na ubytovnách. Pokud seženou peníze na kauce, raději jdou tam," doplnil Brož.
Tím, že město vlastní v Mojžíři jen zlomek bytů, nemá podle Tomkové jakoukoli možnost se přílivu dalších sociálně slabých bránit. Radnice dává statisíce navíc do úklidu, na sídlišti zřídila takzvanou dohledovou službu, do které zapojila místní Romy, posílila i počty lidí zaměstnaných na veřejně prospěšné práce. Podle Tomkové jde ale jen o minimalizování následků. Mojžíři a dalším problematickým lokalitám by měl podle ní pomoci stát. "Ideální by bylo, kdyby se daly celé domy vykoupit. Městské obvody by kontrolovaly skladbu obyvatel. Státu by se náklady za několik let vrátily na vyplácených doplatcích na bydlení. A ještě by se situace zklidnila," dodala Tomková.
S obdobnými problémy se potýkají i další města v Ústeckém kraji. Sociálně slabí se v posledních letech sestěhovávali například do Litvínova nebo Mostu.
