Ministerstvo vnitra a jeho současný šéf Jan Kubice se nemusejí omlouvat advokátu Tomáši Sokolovi a exministrovi průmyslu a obchodu Miroslavu Grégrovi za zveřejnění informací v takzvané Kubiceho zprávě. Nejvyšší soud odmítl dovolání Sokola a Grégra, a definitivně tak potvrdil verdikt pražských soudů.
Nejvyšší soud se případem detailně nezabýval, podnět odmítl bez veřejného jednání. Dospěl k závěru, že Grégr a Sokol nepředložili v dovolání žádnou závažnou právní otázku, která by dosud nebyla vyřešená.
Kubice zprávu vytvořil ještě jako šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a v roce 2006 ji předal bezpečnostnímu výboru Sněmovny. Část zprávy okamžitě unikla do médií a výrazně ovlivnila zpravodajskou agendu před volbami. Zpráva informovala o údajném prorůstání organizovaného zločinu a politiky.
O Sokolovi se v materiálu například tvrdilo, že doporučil kontroverznímu podnikateli Radovanu Krejčířovi, aby utekl z ČR, "protože situace kolem něj je neudržitelná". Podle zprávy byl zároveň advokát ve skupině právníků, kteří se snažili mařit vyšetřování závažných kauz.
O Grégrovi bývalý šéf ÚOOZ napsal, že představitelé firmy Bioferm - Lihovar Kolín chtěli využít známosti s jeho milenkou, aby si zajistili smlouvu se společností Unipetrol, která by jim pomohla získat úvěr. Sokol i Grégr informace ve zprávě považovali za zásah do svých osobnostních práv.
Pražské soudy dospěly k závěru, že Kubice předáním zprávy poslancům neporušil ničí osobnostní práva a nevybočil z výkonu své funkce. Kubice také nenese přímou zodpovědnost za únik zprávy do médií. Poslanci materiál dostali jako důvěrný. Ve sporu o ochranu osobnosti kvůli Kubiceho zprávě v minulosti neuspěl ani expremiér Jiří Paroubek.
