Rozmary zimy
Kvůli počasí vyrážejí záchranáři dřív, než je vůbec někdo zavolá
12.01.2011 06:40 Původní zpráva
Když silnice pokryje sníh a náledí, cesta sanitek ke zraněným a nemocným se samozřejmě protáhne. Jak se tomu snaží záchranáři předejít? Jednoduše vyjedou na místo dříve, než operátor přijme volání o pomoc. Nemluvíme však o pomoci jasnovidců nebo cestování časem, ale prostě o důsledném plánování. Které ovšem může mnohdy zachránit životy.
Tuto zimu zasáhlo republiku několikrát husté sněžení a logicky následovaly problémy v dopravě. A ty zkomplikovaly cestu i zkušeným profesionálním řidičům záchranek. V některých regionech proto raději poslaly zdravotnické záchranné služby své vozy do těžko přístupných oblastí předem, aniž by předtím přijaly nějaké volání o pomoc.
Vždy se k lidem dostanou
"Minulý týden ve čtvrtek jsme třeba do Raspenavy nedaleko Frýdlantu nasadili sanitu rychlé zdravotnické pomoci na celých dvacet čtyři hodin. Vůz tam musel být, protože kdyby někdo odtamtud potřeboval pomoc, záchranka z Liberce by do Raspenavy kvůli počasí nedojela dostatečně rychle," vysvětlovala mluvčí Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Lenka Markovičová. "Navíc byla ještě ve Frýdlantě až do sedmi večer k dispozici sanita, která běžně slouží jen do půl čtvrté odpoledne," doplnila.
Město Raspenava leží ve Frýdlantské pahorkatině, podhůří Jizerských hor, a v podobném terénu leží také další místa, kam se záchranka dostává jen ztěžka. Vesměs jde právě o obce a města v hornatých oblastech. "K těm v zimě hůře dostupným lokalitám patří například také Kořenov na Jablonecku nebo na Liberecku Albrechtice směrem na Frýdlant," uvedla Markovičová. "Ale vždy se záchranáři k lidem dostanou, i když s malým zpožděním," zdůraznila.
Nejpozději do 20 minut
Záchranáři se dušují, že ačkoli mohou rozmary počasí sanitky zdržet, zpoždění dělá většinou jen několik minut. "Sever Plzeňska a okolí Šumavy byly v době těch loňských sněhových kalamit poměrně nesjízdné. Zpravidla se ale na místo určení dostaneme i v takových případech nejpozději do dvaceti minut," řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Michal Šebek.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví sice určuje, že musí být záchranáři u zraněného či nemocného člověka nejpozději do patnácti minut od přijetí tísňového volání, ale existují výjimky z tohoto nařízení. Jako právě extrémně špatné počasí. "Ve vážných případech samozřejmě velice záleží na tom, jak rychle se k člověku pomoc dostane. Záchranný systém v České republice je ovšem na velmi slušné úrovni. Pro porovnání třeba ve Francii je běžná dojezdová doba třicet minut," poznamenal Šebek.
Chválí spolupráci s hasiči
Řidičům záchranek také velmi pomáhá urychlit za špatného počasí cestu k pacientovi úzká spolupráce s kolegy z jiných složek záchranného systému. "Letos jsme zatím neměli problémy s průjezdností silnic, přestože sever regionu, Šumpersko a Jesenicko, bývá v zimě hůře dostupné. Velmi nám pomáhá, že pravidelně dostáváme od hasičského záchranného sboru informace o uzavírkách silnic a dalších potížích na cestách. Alespoň v našem kraji to funguje výborně. I při hustém sněžení docházelo maximálně k dvouminutovým zpožděním oproti běžným dojezdovým časům," sdělil ředitel Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Ivo Mareš.
A když je potřeba pomoci například zraněnému lyžaři v opravdu těžkém terénu v horách, kam se obyčejná sanitka vůbec nedostane, vypomáhají zdravotníkům ve zmíněných krajích i jiných regionech pracovníci horské služby. Ti mají terénní auta, sněžné skútry a rolby schopné zvládnout strmé zasněžené svahy a mohou zraněnému poskytnout základní ošetření.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.