Kvůli suchu může klesnout české HDP o 1,6 procenta, míní vědci

Domácí
21. 8. 2019 10:48
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Pokračující sucho a nedostatek srážek by v budoucnu mohlo ovlivnit pokles českého HDP až o 1,6 procenta. Vědci z Centra pro vodu, půdu a krajinu při České zemědělské univerzitě (ČZU) vyčíslili, že by pokles činil až 80 miliard korun. Další nezapočítané náklady sucha by představovaly dopady například na zdraví obyvatel, životní prostředí a vyplacené náhrady z pojištění. Výsledky dvou scénářů dopadů na českou ekonomiku, s nimiž vědci pracují, představili na tiskové konferenci v Praze.

Pokud by se i nadále extrémní sucho opakovalo, lze podle vědců očekávat, že by se změnila i česká ekonomika a některá ekonomicky méně aktivní průmyslová odvětví závislá ve značné míře na dostatku vody by musela svou výrobu zmírnit. Jde například o výrobu papíru nebo textilní průmysl.

"My pracujeme s několika scénáři. Máme jeden scénář poklesu o 25 procent, druhý scénář poklesu o 50 procent. S tím, že co se týká pouze poklesu produkční schopnosti české ekonomiky, tak se bavíme o číslech 0,9 až 1,6 procenta HDP. V těchto číslech ale nejsou zahrnuty ostatní náklady jako sociální a škody na životním prostředí," uvedl ekonom z Centra pro vodu, půdu a krajinu Petr Procházka. Při zvýšeném odhadu by pak náklady sucha mohly podle něj dosáhnout až 2,8 až 4,8 procent HDP.

V jaké budoucnosti by k těmto scénářům mohlo dojít, vědci nechtěli predikovat. Podle Procházky by extrémní sucho muselo i nadále pokračovat, musely by poklesnout zásoby povrchových i podzemních vod. Rektor ČZU Petr Sklenička dnes uvedl, že klimatické změny jsou zatím rychlejší než současná adaptační opatření, na nichž Česko pracuje.

Autor: ČTK Foto: , CTK/DPA/Karl-Josef Hildenbrand

Další čtení

Motorkář projel poblíž centra Brna rychlostí 111 km/hod, zastavili ho strážníci

Domácí
21. 10. 2025
ilustrační fotografie

U bystřického gymnázia, jehož žák v pondělí zemřel, je pietní místo

Domácí
21. 10. 2025
Mezi největší znečišťovatele patří podle ekologické organizace Arnika středočeská chemička Spolana Neratovicea uhelná elektrárna Počerady na Lounsku (na snímku z 26. listopadu 2019). Vyplývá to z žebříčku, který Arnika každoročně sestavuje z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ).

Experti: Největšími znečišťovateli jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady

Domácí
21. 10. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ