Legislativní rada vlády na pátečním zasedání doporučila ministrům, aby schválili návrh zákona zpřísňující pravidla pro používání odposlechů. Předloha vypracovaná ministerstvem spravedlnosti předpokládá, že neoprávněně odposlouchávaní lidé by se o tomto kroku policie zpětně dozvěděli a mohli případně žádat odškodnění. Zákon také výslovně stanoví princip, že odposlech by mohl být nařízen pouze v případě, kdy si policie potřebné informace a důkazy nemůže opatřit jinak.
Lidé, na něž stát nasadí odposlechy, by mohli podat k Nejvyššímu soudu žádost o přezkoumání zákonnosti takového postupu. "Občan, jehož práva byla takto porušena, bude moci požadovat od státu zadostiučinění. Zjednodušeně řečeno - jde o jisté 'zpřísnění' pravidel používání operativně pátracích prostředků," informovala Simona Cigánková, mluvčí předsedy legislativní rady Cyrila Svobody.
"Předložený návrh je polovičatý, neboť ve svém důsledku neřeší zásadní problém, a tím je zpřísnění praxe samotného povolování odposlechů," tvrdí ČSSD. Nabídla proto vládě v otázce odposlechů kompromis. Nejsilnější opoziční strana původně požadovala, aby odposlechy povoloval pouze Nejvyšší soud. Kvůli nesouhlasu ODS nyní navrhuje, aby odposlechy na první tři měsíce povoloval soud okresní a teprve prodloužení odposlechů řešil Nejvyšší soud.
Kabinet by měl podle svých legislativců schválit i normu o takzvaných detenčních ústavech pro nebezpečné pachatele, kteří vzhledem k nepříčetnosti sice nejsou trestně odpovědní, ale psychiatrická léčba není pro ně dostačující. Institut vytvářející přechod mezi léčebnou a vězením podle odborníků v Česku chybí.
"Psychiatrické léčebny, v nichž jsou nyní tyto osoby umísťovány, jsou především zdravotnickými zařízeními, která nedisponují dostatečnými technickým a personálním vybavením," uvedla Cigánková. Návrh předpokládá, že detenční zařízení budou spadat pod vězeňskou službu, čímž se má omezit možnost útěku nebezpečných pachatelů na minimum.
Foto: archiv