Pro lékaře nebude zřejmě jednoduché dostat se k penězům, které jim budou dlužit lidé na regulačních poplatcích. Podle zákona je sice mají vybírat, ale nemohou odmítnout péči člověku, který je nezaplatí. Pacienta naproti tomu žádné sankce nenutí k tomu, aby zaplatil. Jeho data nemůže lékař podle advokáta Milana Vašíčka předat vymáhačské firmě.
Pokud by to totiž udělal, porušil by tím povinnost zachovávat lékařské tajemství. "Postoupení pohledávky za pacientem z titulu nezaplaceného regulačního poplatku je v rozporu s povinností lékaře zachovávat lékařské tajemství," uvádí Vašíček ve Zdravotnických novinách.
Od ledna budou lidé platit 30 korun u lékaře a za položku na receptu, 60 korun za den v nemocnici a 90 korun za pohotovost. Na poplatky podala sociální demokracie ústavní stížnost, soud se jí bude zabývat nejdříve v lednu. Lidé tedy budou muset platit a lékaři budou muset vybírat. Lékaři, který to odmítne, hrozí pokuta až 50 tisíc korun.
Pacienti měli platit už dříve |
Omezit zneužívání péče poplatkem pro pacienty, a tak uspořit peníze na drahou léčbu, se snažila většina šéfů resortu zdravotnictví od roku 1989. Pacienti měli platit už podle plánů prvního polistopadového ministra Pavla Klenera, a to za recept a pohotovost. Klener uvažoval i o platbě za den v nemocnici. Do té doby se dávala koruna jen za vydání receptu. "V lednu 1990 jsem navrhl poplatky za pohotovost 50 korun a za recept místo koruny pět, to neprošlo, a pak bylo objeveno jako novum, že musejí pacienti připlácet," řekl Klener. |
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek vyzval občany, aby platili. Jinak prý se stanou dlužníky a dostanou se do komplikací. Opačnou výzvu občanům vydala skupina opozičních politiků a některých osobností.
Lékaři v dvojím ohni
Pro lékaře je podle Vašíčka situace komplikovaná tím, že má ze zákona povinnost vybírat poplatky, nikoli jen je uložit. Pokutu dostane tedy i tehdy, když o poplatek požádá, ale pacient odmítne zaplatit.
Podle občanského zákoníku může firma předat pohledávku třetí osobě i bez souhlasu dlužníka. Musí k tomu však poskytnout všechny potřebné informace, tedy jméno a příjmení dlužníka, jeho identifikační údaje, důvod vzniku pohledávky a podklady dokazující právní nárok na ni.
Zdravotníci však musejí zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu svého povolání, lékařům to ukládá i etický kodex České lékařské komory.
"Jelikož jsou lékařským tajemstvím kryty všechny skutečnosti, které se lékař při výkonu svého povolání dozvěděl, je jím bezpochyby kryta i pouhá informace, že někdo je pacientem konkrétního lékaře, tedy i fakt, že byl na určitém vyšetření a odmítl zaplatit regulační poplatek," vysvětlil Vašíček. Tento výklad podle něj odpovídá tomu, jak zmíněný problém řeší v jiných zemích Evropské unie, například v Německu.
Ilustrační foto: Profimedia
