Letecká záchranka funguje od roku 1987, většina stanic má soukromé provozovatele

Domácí
2. 8. 2024 20:51
Letecká záchranka funguje od roku 1987, většina stanic má soukromé provozovatele
Letecká záchranka funguje od roku 1987, většina stanic má soukromé provozovatele

Výběr informací o letecké záchranné službě v ČR (od roku 2028 by se měla do jejího provozu víc zapojit policie, létat bude v Praze, Brně a Ostravě):

- Letecká záchranná služba (LZS) funguje na území České republiky od roku 1987, vrtulníky letecké záchranky dnes pokrývají celé území státu, a to i díky tomu, že někdejší Československo patřilo ve střední a východní Evropě k průkopníkům tohoto druhu zdravotnické pomoci. Dnes v ČR funguje deset základen letecké záchranky, z nichž osm provozují soukromé firmy, jednu má na starosti armáda a jednu policie. Státní provozovatelé se přitom v posledním období spíše stahovali.

- Od roku 2028 by se měla podle mluvčího ministerstva zdravotnictví (MZd) Ondřeje Jakoba do provozu LZS víc zapojit policie, létat bude kromě Prahy i z Brna (kam se vrátí po několikaleté pauze) a také z Ostravy. Navíc vznikne nová základna pro pokrytí Karlovarského kraje. Dříve se spekulovalo o tom, že by se vrtulník do Karlových Varů přesunul z Plzně, kde využívá letiště v Líních, kde měla stát továrna gigafactory na baterie do elektromobilů.

- Nestarší základna s volacím znakem Kryštof 01 je od roku 1987 na pražském ruzyňském letišti, její provoz zabezpečuje policie. Do roku 2020 působil policejní vrtulník také z Brna, nyní odtud ale létá soukromý provozovatel. Armádní letci pak mají na starosti stanoviště letecké záchranky v Plzni, základnu mají na letišti v Líních. Do prosince 2000 armáda létala i z Českých Budějovic. Koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 schválená loni v prosinci vládou uvádí, že vzdušné síly po roce 2028 podíl na provozu letecké záchranné služby utlumí.

- Současný model, kdy osm z deseti základen letecké záchranky provozují soukromé firmy, funguje od začátku roku 2021 na základě výběrového řízení, které v roce 2019 vypsalo ministerstvo zdravotnictví. Tendr pro roky 2021 až 2028 vyhrály společnosti DSA a Air Transport Europe (ATE), na provoz letecké záchranné služby mělo během osmi let jít 3,8 miliardy korun. DSA připadlo šest základen (Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec a Ústí nad Labem) ATE pak dvě (Olomouc a Ostrava).

- V roce 2017 vláda sociálnědemokratického premiéra Bohuslava Sobotky zvažovala svěřit provoz letecké záchranné služby státnímu podniku, nakonec ale v roce 2019 kabinet Andreje Babiše (ANO) od tohoto záměru ustoupil. Důvodem byly vysoké počáteční náklady na technologie i potřeba 30 pilotů, které by nestihla vyškolit. Nakonec se vypsal tendr, v jehož rámci se mimo jiné snížil na polovinu počet základen provozovaných policií a armádou.

- Letecká záchranka přepravuje pacienty z místa nehody do nemocnice, ale i mezi zdravotnickými zařízeními. Jedno stanoviště LZS připadá v ČR na asi milion obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem na 343.000 a v Polsku na 2,25 milionu lidí. Vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů.

- Vrtulníková Letecká záchranná služba v Československu nevznikla na jaře 1987 úplně na zelené louce, zdejší lékaři měli dlouholeté zkušenosti s přepravou pacientů mezi nemocnicemi, většinou s letouny L-200 Morava. Piloti vrtulníků zase od 60. let minulého století získávali zkušenosti se záchranou lidí, často z nepřístupného horského terénu. Úplně první přeprava nemocného helikoptérou se ovšem uskutečnila v srpnu 1956, kdy Mil Mi-4 dovezl zraněného z Terezína do vojenské nemocnice ve Střešovicích.

- O necelé čtyři roky později, v únoru 1960, například v Ostravě použili vrtulník stejného typu k přepravě horníků, zraněných při závalu, z nemocnice na mošnovské letiště, odkud pak pokračovali letadlem k léčení do Prahy. Z 60. let jsou pak zprávy o využití vrtulníků k letecké záchranné službě na východním Slovensku, helikoptéry pomáhaly i při povodních v roce 1965 a v září téhož roku jeden stroj Mi-4 posloužil k záchraně jugoslávské horolezkyně ve Vysokých Tatrách.

- Právě ve slovenských velehorách nalezly vrtulníky v průběhu 60. a 70. let velké uplatnění, většinou ale sloužily k dopravě záchranářů. Zatímco ve slovenských horách se v trochu improvizovaných podmínkách - vrtulníky někdy poskytovalo ministerstvo vnitra, jindy letecký podnik Slov-air - letecká záchranka zavedla, v českém prostředí se, tedy až na výjimky při vojenských akcích, vrtulníky pro zdravotnické potřeby prakticky nepoužívaly.

- Nový přístup se začal rýsovat v roce 1977, kdy federální ministerstvo vnitra (FMV) začalo pod vlivem zkušenosti ze zahraničí uvažovat o vzniku celostátní letecké záchranky. Dalšími impulzy se staly kongresy leteckých záchranek, které se v letech 1980 a 1985 konaly v Mnichově a Curychu. Zejména pak druhý z nich, jehož se účastnila i čs. delegace a pod jehož vlivem vznikla skupina specialistů z letectví, zdravotnictví a horské služby, která připravila koncepci a později řídila zavádění letecké záchranky v Československu.

- Na vzniku LZS se pak vedle ministerstva vnitra podílela i federální ministerstva zdravotnictví a dopravy, peníze poskytla i Česká státní pojišťovna. Původně se uvažovalo o pořízení moderních západních strojů, nakonec ale záchranka začala používat sovětské Mi-2, patřící do resortu ministerstva vnitra. První zkušební fáze trvala od dubna do května 1987, v druhé etapě od půlky července do konce září 1987 pak z Ruzyně létal vrtulník Slov-airu. Do běžného provozu byla základna LZS pro zásahy v Praze a středních Čechách uvedena 1. dubna 1988.

- Postupně vznikaly další stanice a před rozdělením společného státu jich bylo 18, z toho 11 na území ČR. Na začátku 90. let minulého století nevyhovující helikoptéry sovětské konstrukce nahradily modernější západní stroje, od roku 1992 pak začaly záchranku provozovat i soukromé společnosti. Dnes je v České republice deset stanic: v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Jihlavě, Českých Budějovicích, Ústí nad Labem a Liberci (v roce 1994 zanikla základna v Havlíčkově Brodě).

Autor: ČTK Foto: , ČTK / Sznapka Petr

Další čtení

Na Festivalu kláštěrních pivovarů mohou lidé ochutnat pivo jako z 16. století

Domácí
26. 4. 2025

Pět vinařských obcí láká na festival otevřených sklepů, zapojí se 34 vinařství

Domácí
26. 4. 2025

Omezení odkladů zahájení povinné školní docházky Sněmovna schválila

Domácí
25. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ