Dlužné výživné na děti, které jeden z rodičů neplatí, možná bude hradit stát. Finanční pomoci by se tak mohly dočkat neúplné rodiny ze sociálně slabších vrstev. Počítá s tím předloha zákona, která v úterý ve sněmovně odolala návrhu na zamítnutí. Dolní komora jí tím dala šanci na schválení. V příštích měsících se normou budou zabývat parlamentní výbory, pak o ní rozhodnou poslanci.
Návrh zákona předložila skupina poslanců ČSSD. Podobný prosadili zejména socialisté a komunisté již loni. Krátce po červnových volbách ho však prezident vetoval. Podle Václava Klause by zákon podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, proto poslanci ČSSD nyní předložili novou verzi. Pro její zamítnutí dnes byli občanští demokraté a většina přítomných lidovců, ale ČSSD, KSČM a zelení zákon v prvním čtení "podrželi".
Rodičům dětí, jimž jejich bývalý partner či partnerka výživné neplatí, by měl podle iniciativy ČSSD dávat stát měsíčně 2625 až 3795 korun podle věku dítěte. U dětí mladších 15 let by mělo náhradní výživné činit tři čtvrtiny alimentů stanovených soudem, u starších by bylo v plné výši. Nárok by měli jen sociálně slabší živitelé dítěte - příspěvek je vázán na příjem do trojnásobku životního minima. O peníze by mohli žádat v případě, že by nejméně dva měsíce po sobě nedostali soudem určené výživné.
Kritici návrhu loni tvrdili, že jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet a tím i na všechny daňové poplatníky. Stát by musel podle odhadu autorů vydat kvůli zákonu ročně navíc asi půl miliardy korun. Návrh poslanců prý neřeší vymáhání náhradního výživného od neplatičů a jeho přijetí by údajně znamenalo rezignaci na uplatňování zákonů.
Oponenti míní, že norma ve svém důsledku zbaví dlužníka povinnosti hradit alimenty, protože státu se je zřejmě stejně nepodaří vymoci. Někteří pravicoví poslanci tehdy také uvedli, že zákon příliš zasahuje do rodinných vztahů. Tento argument zopakovala poslankyně Dana Filipi z ODS.
Foto: archiv