Ústavní soud (ÚS) zamítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak nadále nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Norma zároveň znemožňuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky.
Prezident Miloš Zeman je rád, že Ústavní soud po dlouhém čekání vynesl verdikt o části zákona o střetu zájmů. Rozhodnutí soudu hlava státu respektuje, sdělil jeho mluvčí v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrhy prezidenta a poslanců ANO na zrušení části zákona přezdívané lex Babiš. Zeman v minulosti Ústavní soud opakovaně kritizoval za délku rozhodování.
Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. "Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence," stojí v nálezu.
V nálezu také zaznívá, že volby v demokratickém právním státě mají být řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl svou funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.
Zákon je dostatečně obecný
ÚS také řekl, že zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen premiéra Andreje Babiše (ANO). Podobně jako premiéra limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů.
Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL spolu s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Andreje Babiše (ANO), který poté vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.
Zákon o střetu zájmu není žádný lex Babiš, zároveň Ústavní soud upozornil na pravo EU dohlížet na národní úroveň v případě podezření ns střet zájmu.
- Marian Jurečka (@MJureka) February 18, 2020
Politik by si měl vybrat zda chce podnikat či dělat vysoce postavenou funkci. Věřím, že i EU dojde k brzkému závěru.
Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety jednak prezident Zeman, jednak skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman pak délku řízení kritizoval.
Omezení práva podnikat
Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení za nepřiměřená, případně rovnou neúčinná. Podle poslaneckého podnětu zákon nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Poslanci kritizovali také údajně zmatečný legislativní proces a nepřiměřené, místy absurdní dopady právní úpravy. Zdůraznili i to, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.
Takže se ukázalo, že to není žádný lex Babiš, ale obecný zákon pro každého.
- Pavel Bělobrádek (@PavelBelobradek) February 18, 2020
Otázkou, jestli Babiš není nadále ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.
