Ano senátorů
Lex Havel. Exprezident má zákon, komunistům navzdory

Senát podle očekávání schválil zákon, který oceňuje zásluhy zesnulého prezidenta Václava Havla o svobodu a demokracii. Proti normě byl jen zástupce KSČM. I někteří další senátoři měli výhrady proti formě zákona, který nyní dostane k podpisu Havlův nástupce Václav Klaus.

Deklaratorní zákon o Havlových zásluhách navrhla vláda nedlouho po úmrtí bývalého prezidenta loni v prosinci. Stručná norma konstatuje, že "Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii". Shodlo se na tom 52 z 59 přítomných senátorů.

Hodnotící forma zákona měla v Senátu své odpůrce, kteří se hlasování buď zdrželi, nebo nezúčastnili. "Václav Havel se zasloužil o mnoho dobrého. Pro návrh, kterým to vytesáme do kamenných desek zákona, však ruku nezvednu," uvedl místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Podle něj i podle místopředsedy ČSSD Jiřího Dienstbiera se historická role osobnosti nemá hodnotit zákonem. "Tato holá věta je velkým zploštěním jeho (Havlovy) osobnosti," komentoval normu Dienstbier. "O pravdě se nedá hlasovat," přidal se Jiří Pospíšil (ODS).

Čunek vyzývá vládu: Přejmenujte letiště

Zastánci zákona, například místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) nebo Stanislav Juránek (KDU-ČSL), naopak připomínali symbolický význam zákona, který je podle nich i vyjádřením úcty k někdejšímu prezidentovi. Bývalý předseda lidovců Jiří Čunek neuspěl s návrhem, podle něhož měl Senát požádat vládu, "aby zajistila změnu názvu Letiště Ruzyně na Letiště Václava Havla". Pro bylo jen deset senátorů.

Horní komora už v minulosti podobně Havlovo působení ocenila, a to po konci jeho funkčního období svým usnesením z dubna 2003, podle něhož se Václav Havel zasloužil o stát. Stejného uznání, avšak ve formě zákona přijatého prvorepublikovým parlamentem, dosáhl ještě za svého života první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Havel byl hlavně pro svůj důraz na mravní hodnoty a humanismus občas k Masarykovi přirovnáván.

Jako Beneš

Uznání zásluh o stát se v roce 2004 dostalo také Masarykovu nástupci v úřadu hlavy státu Edvardu Benešovi. Tuto normu prosadila sněmovna přes nesouhlas Senátu. Jeho členové před osmi lety přiznávali Benešovi zásluhy o vznik Československa, poukazovali však na jeho spornou roli v dobách mnichovské krize v roce 1938 a při převzetí moci komunisty o deset let později.

Klaus pak tuto normu nepodepsal, ale ani nevetoval. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že takovéto formy oceňování jsou po 60 letech sporné. Beneše nicméně v roce 2008 označil za velkého státníka, díky němuž bylo Československo dvě desetiletí suverénní zemí, ale který podlehl náporu dvou totalit 20. století.

Uznání parlamentu se dostalo také třetímu ze zakladatelů československého státu. V roce 1990 tehdejší Federální shromáždění ocenilo zásluhy Milana Rastislava Štefánika slovy, že se zasloužil o vznik společného státu Čechů a Slováků.