Územní pře
Liberecký kraj odmítá vydat pozemky měst a obcí v kraji Polsku

Liberecký kraj odmítá vydat Polsku pozemky měst a obcí v kraji v rámci vypořádání více než 50 let starého územního dluhu. Krajští radní se postavili za Chrastavu, Bulovku a Dolní Řasnici jejichž pozemky navrhuje ministerstvo vnitra k vypořádání použít. Nejlevnější a také nejpřijatelnější by bylo finanční narovnání a to kraj preferuje, řekl hejtman Martin Půta (STAN).

"V době, kdy napětí v Evropě roste, tohle česko-polským vztahům rozhodně neprospívá," zdůraznil Půta a dodal, že cena pozemků, které chce vnitro nabídnout Polsku je nižší, než kolik bude stát geometrické zaměření a posun hraničních znaků. I to je podle něj důvod, proč by podle něj měl stát jednat s Polskem o finančním vyrovnání a nenabízet pozemky, které jsou historickým majetkem měst a obcí a nikdy polským územím nebyly.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958. Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven.

České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes 20 let. Ministerstvo vnitra mělo pozemky už dříve vytipované, kvůli církevním restitucím ale musí hledat nové. Jedním z vyhlédnutých pozemků je les u Chrastavy. "Jak dokazují mapy, celý katastr dnešní Chrastavy včetně napadeného lesa v Horním Vítkově je součástí českých zemí minimálně od 11. století," uvedl starosta Chrastavy Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). Vydání lesa o rozloze 52 hektarů proto chrastavští zastupitelé v pondělí jednomyslně odmítli.

Zástupci dotčených obcí a hejtman budou o problému znovu jednat ve čtvrtek, kdy má do Chrastavy přijet náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.