Tři pětiny Čechů si myslí, že by prezidenta republiky měli volit přímo občané. Zhruba čtvrtina lidí by nechala volbu hlavy státu na parlamentu, jako je tomu nyní. Desetina lidí se kloní k tomu, aby prezidenta volilo širší shromáždění, než jaké tvoří sněmovna a Senát. Mohli by v něm být například i krajští zastupitelé. Názor veřejnosti se tak proti jaru 2005 podstatně nezměnil. Vyplývá to z lednového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Do výzkumu se zapojilo 1077 lidí nad 15 let.
Nejvhodnější pro prezidentskou funkci je podle 37 procent dotázaných politik, který stojí mimo politické strany. Podle 15 procent lidí by to měl být člověk mimo politiku. Každý pětadvacátý Čech by v čele země rád viděl člena některé strany, každý padesátý pak stranického předsedu. Zhruba dvěma pětinám občanů na politické angažovanosti či neangažovanosti prezidenta nezáleží.
Lidí, kteří by na Hradě chtěli mít nadstranického politika či člověka mimo politiku, proti poslednímu průzkumu ubylo. Naopak se zvýšil podíl těch, kterým je případné politické angažmá hlavy státu jedno.
Většina oslovených hodnotila dosavadní působení Václava Klause v úřadu převážně kladně. Osm či devět z deseti oslovených si myslí, že dobře plní svou ústavní funkci, dbá o vážnost a důstojnost úřadu a také dobře reprezentuje zemi v zahraničí. Tři čtvrtiny lidí Klause považují za autoritu. Jen zhruba třetina dotázaných ale uvedla, že Klaus je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Opak si myslí 45 procent lidí. Vliv prezidenta na vnitropolitický život oceňuje 53 procent občanů. Negativně ho hodnotí 38 procent oslovených.
Podíl lidí v procentech podle toho, jak si představují volbu hlavy státu
volba | duben 2002 | únor 2004 | duben 2005 | leden 2007 |
parlament | 20 | 16 | 23 | 23 |
širší shromáždění | 12 | 11 | 11 | 10 |
všichni voliči | 57 | 68 | 57 | 60 |
* Dopočet do 100 procent tvoří lidé, kteří nevědí
Zdroj: CVVM
Foto: Lucie Pařízková