Do metropolitního chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici si v pondělí pravoslavní věřící přicházeli zapálit svíci se "svatým světlem". Rodiny s malými dětmi i starší páry, ale také cizinci z východu Evropy, kteří mezi spoluvěřícími měli alespoň na chvíli pocit domova. "Milostiplný oheň" byl dovezen do Česka z jeruzalémského chrámu Vzkříšení, který je podle tradice na místě, kde bylo pohřbeno tělo ukřižovaného Krista.
"Velikonoční radost z Kristova vzkříšení je dominantou pravoslavné spirituality, Velikonoce jsou pro východní církev největším z církevních svátků," řekl duchovní správce katedrály Jaroslav Šuvarský. Jeruzalémské světlo je podle něj pro lidi výzvou, aby i oni zářili jako Ježíš Kristus. Velikonoční bohoslužby provázela radost ze vzkříšení Krista, věřící zpívali a objímali se. Svátky si spojují i se vzájemným odpouštěním.
Po čtyřicetidenním půstu, který měl zušlechtit jejich tělo i duši a uvést je do stavu bdělosti, si o velikonočních svátcích přinášeli věřící do chrámu posvětit paschu z tvarohu a smetany, kulič neboli mazanec a červené kraslice s nápisem Kristus vstal z mrtvých.
Východní církve na rozdíl od západních křesťanů slaví Velikonoce až po pesachu, židovských týdenních svátcích nekvašených chlebů. Církve východního obřadu vztahují výpočet velikonoční doby podle usnesení církevního sněmu z roku 325, protože podle bible se Kristovo vzkříšení uskutečnilo až po pesachu.
Foto: archiv
