Asi čtyři desítky lidí v sobotu uctily památku Jana Palacha u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech. Palach se v lednu 1969 upálil na protest proti vývoji Československa po 21. srpnu 1968. Jeho tragická smrt se pak stala symbolem odporu proti nesvobodě komunistického režimu.
"Je to seběobětování, před kterým musí člověk s pokorou a v úctě poměřovat to, co v životě dělá," řekla na shromáždění Jaroslava Čajová ze společnosti Janua, která setkání u Palachova hrobu v Praze pořádá již deset let. Palachova smrt byla podle Čajové často interpretována jako protest proti politice a stavu společnosti. Pro každého by ale měla být i důvodem k zamyšlením nad tím, jak nyní osobně přispívá ke kultuře svobodné společnosti, po níž Palach toužil, řekla.
Na shromáždění u Palachovu hrobu zazpíval také sbor studentů Gymnázia Jaroslava Heyrovského a Pěvecké sdružení pražských učitelů. Na závěr pietní akce zazněla píseň Ach synku, synku a česká i slovenská hymna.
Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Palach svůj čin vykonal 16. ledna 1969 na pražském Václavském náměstí. Společnost tím chtěl vyburcovat z letargie po srpnové okupaci Sovětskými vojsky. Na následky popálenin o tři dny později zemřel. Jeho pohřeb 25. ledna v Praze na Olšanských hřbitovech se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii.
V říjnu 1973 byly Palachovy ostatky na příkaz Státní bezpečnosti exhumovány, zpopelněny a uloženy na hřbitově v rodných Všetatech. Na původní místo na Olšanech byly za účasti prezidenta Václava Havla slavnostně vráceny až v roce 1990. O rok později Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
Lidé si v sobotu Palacha připomenou také na tradičním pietním shromáždění ve Všetatech na Mělnicku, kde se narodil a žil.
Foto: archiv
