Historie
Lidé si u Památníku Hodonín připomněli romský holocaust

Kolem dvou set lidí se u Památníku Hodonín u Kunštátu na Blanensku sešlo, aby uctili památku obětí romského holocaustu za druhé světové války. Letos v srpnu je to 74 let, co z tehdejšího cikánského tábora byly násilím odvezeny romské rodiny do Osvětimi, kde naprostá většina z nich zahynula. Příchozím to připomněla Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury, které pietní akt pořádalo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) řekl, že každý pomník obětem holocaustu je pomníkem proti nenávisti.

Přítomní se sešli v místech, kde byl tábor. Historik muzea Dušan Slačka připomněl historii tábora, zkušenosti lidí, kteří jím prošli, ale i fakt, že se nedaleko objektů nachází v lese hřbitov nazvaný Žalkov, kam se odklízeli mrtví.

Právě u Žalkova promluvil k přítomným Sobotka, který uvedl, že osud moravských Romů v Hodoníně u Kunštátu byl nejhorším zločinem. "Jejich smrt byla součástí plánu a pokusem o řízené vyvraždění, kdy měly být vyhlazeny celé národy a etnické skupiny. Každý pomník, který obětem holocaustu postavíme, je pomníkem proti nacismu, nenávisti a nesnášenlivosti," řekl Sobotka.

Tábor měl za druhé světové války kapacitu 300 lidí, přesto se v něm tísnilo ve špatných hygienických podmínkách asi 1200 osob. Proto v místě vypukla epidemie tyfu. V noci na 22. srpna 1943 se uskutečnil velký transport 749 Romů do nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Podle Slačky bylo asi 6500 českých a moravských Romů, z nichž 90 procent nacistickou genocidu nepřežilo.

V místě bývalého tábora vznikl bezmála za sto milionů korun památník, který má historii připomínat. Stavební práce trvaly zhruba pět let. Osudy Romů bude připomínat expozice, která nyní vzniká. Památník by měl být přístupný příští rok. Zatím se jedná o tom, zda ho bude provozovat Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, které památník vybudovalo, nebo právě Muzeum romské kultury.