Co si lidovci myslí o reformě zdravotnictví? Zatím to nikdo neví, protože pomalu každý poslanec vystupuje s jiným názorem. Udat jednotnou linku by měla dnešní celostátní konference, na kterou se do Prahy sjela stovka členů širšího vedení lidovců.
Ostatně různorodost názorů potvrdila například poslankyně Michaela Šojdrová, která s několika kolegy navrhla zrušení poplatků novorozenců za pobyt v nemocnici. Návrh podala bez ohledu na to, že vedení strany o poplatcích jednalo s vládními partnery. Koaliční špičky se přitom dohodly, že dopady poplatků už v dubnu vyhodnotí speciální expertní skupina.
Lidovci nejsou jednotní ani v názoru na další reformní kroky, které chystá ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Zatímco podle šéfa poslaneckého klubu Pavla Severy budou reformy po splnění čtyř podmínek pro lidovce přijatelné, například poslanec Ludvík Hovorka s převodem zdravotních pojišťoven a fakultních nemocnic na akciové společnosti zásadně nesouhlasí.
Kromě politiky bude lidovecká konference chystat stranický sjezd, který se uskuteční koncem dubna v Pardubicích, a podzimní krajské a senátní volby.
Strana na hranici volitelnosti
Zdravotnictví přitom není jediným důkazem toho, že se lidovci jen těžko na něčem shodnou. Například při volbě prezidenta KDU-ČSL nedokázala přijít s vlastním kandidátem ani se dohodnout na podpoře některého kandidáta jiné strany. Hlasy lidovců se proto rozdělily mezi Václava Klause a Jana Švejnara.
KDU-ČSL poškodily i aféry jejího předsedy Jiřího Čunka, který kvůli obvinění z korupce opustil post ministra, stranické funkce si ale podržel. Lidovci teď trvají na jeho návratu do vlády. Mohli by tím ale ohrozit celou koalici, protože někteří ministři Strany zelených s Čunkem ve vládě být nechtějí.
Nespokojenost voličů dokládají i stranické preference, které v posledních měsících klesají. Podle březnového průzkumu agentury Factum Invenio by lidovce ve volbách podpořilo šest procent lidí, únorový výzkum STEM jim přiznává 7 procent.
Foto: ČTK