V Česku loni přibylo 771 nových případů žloutenky typu C, meziročně o třetinu méně a také nejméně od roku 2010. Pokles byl i u ostatních typů hepatitid. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle odborníků je ale důvodem poklesu nižší testování na toto virové onemocnění v důsledku epidemie covidu-19. V Česku jsou podle odborníků desetitisíce lidí, kteří nevědí o tom, že hepatitidu typu C mají. Mohli se nakazit v minulosti při nitrožilním užití drog, amatérském piercingu či tetování nebo při nechráněném pohlavním styku.
"My si ten pokles nově diagnostikovaných hepatitid vysvětlujeme tím, že se méně testovalo a zejména méně se testovala náhodně zjištěná populace. Například mnohdy vyšetření protilátek proti hepatitidě C je součástí předoperačního vyšetření nebo pacient jde na preventivní prohlídku, zjistí se mu vyšší jaterní testy a potom už se rozběhne koloběh vyšetřování," řekla ve středu novinářům lékařka Soňa Fraňková z Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Plánované operace byly po část roku zastaveny, důvodem bylo zatížení nemocnic epidemií covidu-19. Část lidí také loni vynechala či odložila preventivní prohlídky, báli se nákazy koronavirem.
Proti žloutence typu C neexistuje očkování, virus se přenáší nejčastěji kontaminovanou krví. Nemoc dlouho nemá žádné příznaky. Pokud se ale neléčí, následkem může být jaterní cirhóza, chronické jaterní selhání a rakovina jater. Podle Fraňkové je už sedm let k dispozici moderní léčba ve formě tablet, které musí pacient brát osm až 12 týdnů. Na rozdíl od dřívějších preparátů nemá podle lékařky téměř žádné vedlejší účinky.
Podle epidemiologické studie je v české populaci asi 40 tisíc až 60 tisíc lidí infikovaných virem hepatitidy C, většinou ve věku 20 až 40 let. Asi třetina z nich je mezi injekčními uživateli drog. Do prevence a testování uživatelů se zapojují organizace, které o drogově závislé pečují. Podle Viktora Mravčíka, který vede Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti při úřadu vlády, se v nízkoprahových programech ročně udělá asi 3500 testů na žloutenku C. Test podstupují také vězni nastupující do výkonu trestu a pacienti při příjmu do psychiatrických léčeben. Rizikovou skupinou jsou rovněž muži mající sex s muži a HIV pozitivní.
Část infikovaných je ale podle lékařů těžké vyhledat. Odborníci proto chystají doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu této choroby. Navrhují, aby se na žloutenku typu C testovaly všechny těhotné ženy a diabetici, u kterých je infekce častější než u jiných skupin populace. Podle lékařky Fraňkové to dává smysl, u žen je navíc možné předejít přenosu infekce na dítě během porodu.
