Za každý byt s regulovaným nájmem dostane majitelka odškodnění 600 tisíc korun. Tak dopadl případ Marie Hutten-Czapské, která žalovala Polsko kvůli regulovaným nájmům. Občanské sdružení majitelů domů proto znovu varuje, že miliardové náhrady a výpovědi regulovaných nájemníků čekají i Česko.
Majitelé domů jsou si jistí: soud nám náhrady přizná. "Situace u nás a v Polsku je velmi podobná. Obě země podepsaly Listinu základních práv a svobod, v obou opakovaně ústavní soudy rozhodovaly ve prospěch majitelů, ale zákonodárci na to nedbali," zdůrazňuje Milan Krček, místopředseda sdružení a majitel domu na Letné.
Vít Schorm, který ve Štrasburku zastupuje Česko, je pochopitelně opatrnější. "Zveřejněný rozsudek se týkal Polska, soud nyní musí posoudit situaci v Česku," říká odměřeně. Na dotaz serveru TÝDEN.CZ ale žádný konkrétní rozdíl mezi českou a polskou právní úpravou neuvedl.
Kolik zaplatíme? Nikdo neví
| Spor Marie Hutten-Czapské |
| Příslušnice jednoho z polských šlechtických rodů vlastní čtyři byty v Gdyni a tři z nich musela pronajímat za regulované nájemné. Po čtrnácti letech soudních sporů získala morální odškodnění 30 tisíc eur, 29 tisíc eur na úhradu nákladů řízení a 65 tisíc eur odškodnění za ztráty, které jí vznikly kvůli rozdílu mezi regulovaným tržním nájemným. Zároveň jí Evropský soud pro lidská práva přiznal možnost dát nájemníkům okamžitou výpověď, aby mohla se svým majetkem opět nakládat |
Pokud stát bude muset platit odškodné, dá se jen těžko odhadnout, kam se vyšplhá. Občanské sdružení majitelů domů navrhlo státu padesátimiliardové odškodnění. Na každý ze statisíců nájemních bytů, které nejsou v majetku obcí, by pak připadlo několik set tisíc korun - což vzhledem ke zkušenosti z Polska (viz rámeček) není nereálné.
Konkrétní odškodné by se podle majitelů domů počítalo z rozdílu mezi obvyklým tržním nájmem a nájemným regulovaným: za byt v Praze tak odškodnění bude vyšší než u bytu v malé obci na Mostecku či Ústecku. "Gdyně nepatří mezi největší polská města, majitelé z Varšavy by proto měli dostat mnohem víc," upozorňuje předseda sdružení Tomislav Šimeček.
Inspiraci pro výpočty nenajdeme ani v Polsku. Tamní vláda se zavázala zapracovat do zákonů způsob, jak odškodnit i ostatní majitele nemovitostí, zákon však zatím nevznikl.
Pilotní případy: vyberte mě!
Spor ve Štrasburku se nicméně potáhne ještě roky. Soud loni z asi pěti tisíc případů vybral čtyři pilotní, které chtěl projednat jako precedens. V minulých měsících však jeden z vybraných majitelů zemřel a další s výběrem své kauzy nesouhlasí.
Proto nyní sdružení majitelů navrhuje soudu, aby vybralo jiné případy. "Snažili jsme se vybrat pilotní kauzy tak, aby nehrozilo, že stěžovatelé během příštích pěti až deseti let vymřou," říká Šimeček.
Mezi navrženými majiteli je i dvaačtyřicetiletý Jan Jošt. "Hlavní problém je nevymahatelnost práva v této zemi. V několika případech už mi dal za pravdu i Ústavní soud, a okresní soud pak ve stejné kauze zase rozhodl v můj neprospěch," stěžuje si Jošt.
Foto: Jan Schejbal, archiv
