Kritika
Málo kojíte, vyčítá OSN Češkám. Na propagaci přitom šly miliony

Výboru pro práva dítěte při OSN se nelíbí, že klesá počet českých matek, které své dítě kojí. Kojení má přitom na dítě, ale i na matku četné příznivé účinky. Není to s námi tak hrozné, brání se kritice odborníci. Jenže OSN má další připomínky. Česko stále nepřijalo mezinárodní kodex marketingu umělé výživy a neškolí odborníky na šíření osvěty.

"Výbor znepokojuje, že v České republice klesá počet plně kojících matek. Dále nebyl dosud přijat Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, a tudíž je příliš rozšířen marketing umělé výživy stejně jako sponzorování zdravotníků firmami na umělou výživu,” píše se ve zprávě, kterou v červnu obdržel úřad vlády.

Podle českých odborníků však na tom nejsme zdaleka tak špatně, abychom si kritiku zasloužili. Matek, které plně kojily déle než prvních šest týdnů po porodu, sice poslední čtyři roky ubývá (v roce 2006 plně kojilo například i po šestém měsíci po porodu 22,8 procenta, předloni jen 17,8 procenta matek), ale na druhou stranu přibývá těch, které kombinují kojení s náhradní výživou, než aby se spoléhaly výhradně na umělou výživu (viz graf).

"Neodsahujeme sice tak výborných výsledků jako ve Skandinávii, ale pořád se držíme v první třetině. Třeba Francie je na tom daleko hůř,” podotýká neonatoložka Magdalena Paulová z pražské Thomayerovy nemocnice.

Na osvětu není čas

Důvodů, proč nejsou české matky náruživými přiznivkyněmi kojení, je podle Paulové několik. Na osvětu není v přeplněných porodnicích čas a příliš s ní nepomáhají ani gynekologové. Kvalita předporodních kurzů upadá. Nemalou měrou se na negativním trendu odráží i výrazný nárůst porodů císařským řezem.

"Tento způsob porodu ovlivňuje jak matku, tak dítě pro zahájení kojení nepříznivě a procento kojených dětí v této kategorii rozhodně výrazně pokleslo," všímá si lékařka. Stejný problém je s předčasně narozenými dětmi, kterých je také stále více.

V jedné věci však dává Paulová výboru za pravdu: na nedostatečné podpoře kojení na veřejnosti má podíl I nepřijetí zmiňovaného kodexu, který si klade za cíl mimo jiné bránit  kojení před nevhodným marketingem náhrad mateřského mléka, lahví a dudlíků.

Proč se Česká republika dosud ke kodexu nepřihlásila, není schopné vysvětlit ani ministerstvo zdravotnictví. A to přesto, že se "plně ztotožňuje s doporučením Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu OSN ohledně výlučného kojení po dobu šesti měsíců, zavádění nemléčných příkrmů až po šestém měsíci věku a pokračování v kojení s příkrmem do věku kolem dvou let dítěte". Ministerstvo dokonce v roce 2003 přijalo nad problematikou kojení záštitu a za posledních pět let na ni v rámci dotačních programů vyčlenilo 2,4 milionu korun.

Potrava i lék

A co je na kojení tak úžasného, že si zaslouží pozornost nejen české vlády, ale i mezinárodních organizací? Mateřské mléko chrání dítě díky obsahu obranných látek před většinou infekcí, snižuje výskyt alergií a svým složením se neustále přizpůsobuje potřebám rostoucího dítěte. "Kojení snižuje pravděpodobnost náhlého úmrtí v průběhu prvního roku, chrání dítě před průjmy, a pokud dítě onemocní, je mateřské mléko významnou součástí léčby. Proto můžeme říct, že mateřské mléko je zároveň potravou i lékem," vypočítává příznivé účinky mateřského mléka Paulová.

U kojených dětí jsou navíc vzácnější záněty dýchacích cest a středního ucha, výrazně se snižuje riziko cukrovky i zhoubných nemocí krvetvorby a leukémie. V dospělosti tolik netrpí nadváhou a obezitou a mají silnější kosti.

Kojení se navzdory případnému nepohodlí vyplatí i matkám. "Poporodní ztráty krve jsou menší a změny organizmu, zejména dělohy, probíhají nekomplikovaně, přirozeně a rychleji," poukazuje na výhody neonatoložka. Kojící matky tolik netrpí chudokrevností a významně se u nich snižuje výskyt rakoviny prsu a vaječníků. Neopomenutelný je i fakt, že kojením ušetříte a navíc nezatížíte přírodu.

Kojení není antikoncepce

Často zmiňované tvrzení, že kojení slouží také jako antikoncepce, však gynekologové zpochybňují. "Menstruační cyklus často nastoupí až poté, co matka přestane plně kojit, ale není to stoprocentní," upozorňuje gynekoložka Helena Máslová.

Oproti umělé výživě má mateřské mléko jednu nenahraditelnou výhodu - svým složení přesně odpovídá měnícím se nárokům a potřebám novorozence. Mění se v průběhu prvních dnů, v průběhu jednoho dne i v průběhu jednoho jediného kojení. "Složení mléka si dokáže řídit i samo dítě. Třeba když má žízeň, cucá jen cukrovou vodu. To láhev nedokáže," upozorňuje Paulová.

Kojení se nedoporučuje pouze matkám s HIV, s poruchami metabolismu, striktním vegetariánkám a v případě, kdy má matka na prsu opar.