Na rekonstrukce nemovitostí, které získal v restitucích, vynaložil řád maltézských rytířů za pět let přes 80 milionů korun. Další 34 miliony na opravu střech má naplánováno investovat příští rok. Dosud největší položkou ve výdajích bylo 50 milionů korun na rekonstrukci Konventního paláce, který je součástí sídla řádu v Praze na Kampě a který řád pronajímá jako hotel a restauraci. V rozhovoru to řekl kancléř českého velkopřevorství řádu Johannes Lobkowicz.
Rozlišuje investice na návratné a nenávratné a ty druhé podle Lobkowicze vyplývají z povinnosti řádného vlastníka. "Máme v Praze obrovské budovy, některé mají střechy v havarijním stavu, potřebují investici... ale to je normální starost každého majitele historických budov," říká Lobkowicz k péči o budovy, které se řádu vrátily po roce 1989.
"Tehdy jsem přišel a oprava střechy měla stát 25 milionů... Nepodepsal jsem smlouvu, protože bychom byli v bankrotu. Teď se to financovat dá. Střecha Konventu je opravená a vydrží nám dalších 70 let," věří.
Palác na Velkopřevorském náměstí se zahradou, již z jedné strany ohrazuje slavná Lennonova zeď, je spojený s kostelem Panny Marie pod řetězem. Jeho gotické věže jsou pod lešením, opravují se a s plánovanými výdaji na příští rok stojí jejich zabezpečení sedm milionů korun.
Opravy střech budov velkopřevorství, které patří k nejstarším na Malé Straně, se připravovaly několik let a v hlavní fázi v příštím roce do nich řád plánuje investovat 34 milionů korun. Dalšími investicemi v paláci jsou statisícové položky za opravu bývalé jízdárny, kde rytíři měli ustájené koně a kterou chce řád stejně jako konvent pronajímat. Konvent dříve sloužil profesním kněžím, ti již součástí českého řádu nejsou.
Ve Velkopřevorském paláci roste nejstarší platan v Praze
Pronájmy podle Lobkowicze částečně pokryjí základní provozní náklady na údržbu objektu velkopřevorství, které ročně činí sedm milionů korun. Na opravy si řád bere úvěry nebo rekonstrukce a úpravy hradí už nájemce - tak tomu bude i v případě zmíněné jízdárny a zahrady, která by se měla otevřít veřejnosti. V zahradě roste nejstarší platan v Praze, přezdívaný Beethovenův, protože se traduje, že pod ním skladatel sedával; strom je údajně starý asi 250 let, existuje ale i pověst, že byl vysazen už ve 12. století, když se v těchto místech usadil právě řád maltézských rytířů.
Ve sklepě plánuje vybudovat kapli
Řád má desítky zaměstnanců především pro své sociální projekty. O samotnou správu rozsáhlého majetku se podle kancléře stará sedm lidí. Kromě Konventu řád pronajímá zahradu, restauraci a sallu terrenu, kde se prodává designové sklo. "Další prostory pronajmeme pro svatby či konference," ukazuje v paláci rozsáhlé sály s původními parketami, zdobenými krby, štukovou výzdobou a obrazy zpodobňujícími představitele řádu i významné okamžiky z jeho historie. A v podzemí je prostor, kde jsou nejen gotické, ale i románské architektonické stopy a kde by vedle fungujícího kostela Lobkowicz měl do roka rád malou kapli pro kontemplaci. Kamenné zdivo podle něho dokládá práci parléřovské huti.
Aby splatili úvěr bance, prodávají pozemky
Církevní subjekty mohou jako všichni vlastníci památek žádat o dotace stát či obci. "V konventním paláci jsme dostali dva miliony od města Prahy na opravy oken. Několik let po sobě jsme dostali 200 až 300 tisíc korun od ministerstva kultury na opravy věží, to bylo z celkové ceny asi pět procent," řekl kancléř. Takové výdaje nájmy podle něj nepokryjí. "Abychom mohli bance vrátit úvěr, prodáváme mimo jiné pozemky," osvětluje dále hospodaření řádu, který má v českých zemích osmisetletou tradici.
