Noční můra
Maniodepresivní primář mučil dětské pacienty, skoro je zabil

Maniodepresivní lékař Jiří Havránek, který v klatovské nemocnici ubližoval dětským pacientům, nebude moci nadále vykonávat povolání lékaře. Maniodepresivní psychóza je ve vyhlášce vyjmenovaná mezi diagnózami, které vylučují zdravotní způsobilost k výkonu lékařského povolání. Podle jeho informací nyní státní zastupitelství dává návrh soudu, aby lékaři stanovil ochrannou léčbu.

"Léčba bude pravděpodobně ambulantní. Kdyby nevykazoval součinnost, mohla by se změnit na ústavní," sdělil prezident České lékařské komory Milan Kubek.

Podle deníku Právo, který na případ upozornil, lékař mučil děti ve věku od jednoho do dvou let. Šlo hlavně o opakované vpichy do žil, tělíčka dětí byla rozpíchaná od hlavy až k patě, selhávaly jim životní funkce. Například u dvouleté dívky, která měla lehčí popáleniny na povrchu těla, se Havránek třiadvacetkrát pokoušel o zavedení kanyly do žíly, přičemž pacientka byla plně při vědomí.

Podle klatovské policejní mluvčí Dany Ladmanové na lékaře přišlo deset oznámení na podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Případ byl ale odložen. "V době od srpna 2012 do února 2013 měl dvaačtyřicetiletý muž z Prahy při výkonu svého zaměstnání a funkce vykonávat své povolání neadekvátním způsobem při léčbě nezletilých dětí," řekla Ladmanová. Případ ale policie odložila. "Podle závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví nemohl muž rozpoznávat škodlivost svého jednání a chování, případ byl odložen, protože muž v době činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný," dodala policejní mluvčí.

Ze seznamu lékařů ČLK Havránek nemůže být vyškrtnut. Vyloučen může být na základě závažného disciplinárního provinění. On však podle policie za jednání zodpovědný není, protože byl nepříčetný.

Podle Kubka je na celé události problematické to, že lékař nemá povinnost dokládat svoji zdravotní způsobilost při změně zaměstnavatele. Zaměstnavatel ho může vyzvat, aby potvrzení doložil. "Je to chyba. Čeká se, kdy zaměstnavatel získá nějakou pochybnost," dodal Kubek. Sám se přitom pozastavil nad tím, jak je možné, že poškozování dětí trvalo téměř rok. "Je mi obtížně srozumitelné, že si nikdo nevšiml, že se chová divně," uvedl.

Zdůraznil také, že komora na rozdíl od zaměstnavatele či krajského úřadu nemá kompetenci lékaře o doložení zdravotní způsobilosti požádat. Rozšíření této kompetence je součástí návrhu nového zákona o ČLK, který komora projednává s ministerstvem zdravotnictví.

Po nástupu Havránka s ním podle vyjádření mluvčího Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiřího Kokošky byli spokojeni zdravotníci i rodiče pacientů. První náznaky problémů se objevily po víc než půl roce. "Jednalo se o stížnosti personálu na lékařovo zvláštní chování. Nemocnice se jimi zabývala, dokonce namátkově testovala lékaře na alkohol, ale všechny kontroly byly negativní," uvedl Kokoška. Po stížnostech rodičů nemocnice z osobního pohovoru identifikovala, že má lékař psychické problémy. Až tehdy podle Kokošky lékař problém přiznal.

"Od té doby se již na oddělení a vůbec k pacientům nedostal a ještě v únoru byl přinucen jít se léčit. Léčení trvalo do dubna. Následně čerpal dovolenou a k 31. květnu 2013 s ním byl ukončen pracovní poměr," uvedl. Teprve v době jeho léčby se nemocnice od vyšetřovatelů dozvěděla o policejním vyšetřování.

Klatovská nemocnice Havránka přijala po několikaměsíčním hledání přes inzeráty, personální agenturu a přímým oslovováním potenciálních uchazečů. Měl nahradit lékaře, který odešel po akci "Děkujeme, odcházíme!. "Až v květnu 2012 se přihlásil doktor Jiří Havránek. Splňoval všechny profesní podmínky, měl velmi dobré reference ze svého předešlého pracoviště v jiné nemocnici a prošel pohovorem a lékařskou prohlídkou. Žádné avízo z předešlého pracoviště jsme nedostali, přestože jsme se vedení nemocnice na lékaře ptali," zmínil Kokoška. Celá situace nemocnici mrzí.

Jaromír Bureš, ředitel rakovnické nemocnice, kde je lékař jako primář dětského oddělení zaměstnán nyní, v České televizi řekl, že oddělení pod jeho vedením fungovalo standardně a že primář se snažil oddělení rozvíjet. Uvedl, že věděl o primářových "určitých psychických problémech", ale ne o tom, jak velkého rozsahu jsou. "Naplno" se o nich prý dozvěděl až od klatovské policie, někdy na konci letošního června, počátkem července. Na dotaz, zda si dovede přestavit, že by primář dál působil ve své funkci, uvedl, že oddělení by to velmi ublížilo.

Nyní je lékař v pracovní neschopnosti, Bureš s ním chce mluvit, poradí se s právníkem a zachová se "v souladu se zákoníkem práce". V nemocnici už podle něj pracoval před pěti šesti lety. Když dotyčný lékař do rakovnické nemocnice nastupoval, Bureš mluvil s ředitelem té klatovské, který mu prý řekl, že "tam nějaké problémy byly, ale spíš typu mezipersonálního". "Nebylo to nic podstatného, nic závažného," uvedl Bureš.