Minimální měsíční mzda by se měla od ledna zvýšit z 11 000 korun na 12 200 korun hrubého. V chystaném nařízení vlády to navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Podle zaměstnavatelů jde o populistické gesto.
"Růst má přispět k pokrytí vyšších životních nákladů zaměstnanců z pracovních příjmů a posílit reálnou úroveň minimální mzdy," uvádí ministerstvo v důvodové zprávě. Zaměstnanci vykonávající nekvalifikované práce by podle něj měli být dostatečně odměňováni, aby byli schopni ze své mzdy uhradit alespoň svoje základní životní potřeby a nebyli závislí na dávkách.
A to se za současného stavu neděje. Současná minimální mzda po zdanění - 9650 korun - je prý totiž nižší než hranice příjmové chudoby, která je ve výši 10 691 korun. Zvýšení by podle ministerstva práce nepomohlo jen lidem s nejnižší mzdou, ale i důchodovému a zdravotnímu pojištění. "Předpokládaný nárůst příjmů sociálního pojištění by mohl činit cca 896 milionů korun za rok. Příjmy ze zdravotního pojištění by se mohly zvýšit o cca 384 milionů korun za rok," uvádí úřad.
Zvýšení ovšem bude znamenat další náklady pro podnikatele a firmy. Ministerstvo je odhadlo na 671 milionů korun ročně. Zaměstnavatelům se to pochopitelně nelíbí. Na nedávném společném zasedání s vládou a odbory sice připustili, že by se mohla minimální mzda od ledna zvýšit, ale jen o 800 Kč na 11 800 korun měsíčně. "Je to nesolidní a volebně populistické," okomentoval návrh prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Vláda podle něj chce dosáhnout toho, aby minimální mzda byla na úrovni čtyřiceti procent průměrného platu. "Ale tento návrh to překračuje," dodal Hanák s tím, že je to pro svaz nepřijatelné a bude proti tomu na dalším jednání protestovat.
Příliš spokojené nejsou ani odbory, které prosazují zvýšení o 1500 korun. "To nejlépe odpovídá potřebám a možnostem ekonomiky," říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Ale ani zvýšení o 1200 korun není špatný vývoj, určitě ho přivítáme. Nezpůsobí to ani nárůst nezaměstnanosti, ani žádné jiné ekonomické problémy," míní Středula.
Návrh musí ještě projít připomínkovým řízením a musí ho schválit vláda.
