Návrh ČSSD
Marodi by mohli dostat náhradu mzdy už za první den absence

Zaměstnanci by mohli opět dostávat náhradu mzdy v prvních třech dnech nemoci. Zrušení takzvané karenční doby prosazuje skupina poslanců ČSSD v novele zákoníku práce, kterou podala do sněmovny. Týká se také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Obdobné snahy v minulých volebních obdobích neuspěly.

"Pro ČSSD je naprosto nepřijatelné, aby byli zaměstnanci v 21. století trestáni za to, že onemocní. Pokud ostatní strany tvrdí, že jim jde o vyšší životní úroveň občanů, měly by náš návrh podpořit," uvedl za předkladatele nový předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Zrušení karenční doby bude jedním z programových témat ČSSD při vyjednávání s hnutím ANO o nové vládě.

Zaměstnanci by podle novely dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se ale o 0,2 procentního bodu snížily odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.

V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.