Studie
Medvědů i vlků v Evropě přibývá, v Česku je střílejí pytláci

Nejpočetnější evropskou velkou šelmou v Evropě je medvěd. Vyplývá to z nové obsáhlé studie otištěné v jednom z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa - Science. V Česku je největší překážkou většího rozšíření šelem pytláctví.

Velké šelmy mohou žít i v tak "hustě" obydleném kontinentu jakým je Evropa. To je jeden z hlavních závěrů obsáhlého mapování aktuálního stavu a perspektivy velkých šelem na starém kontinentu. Na studii, která mapovala aktuální stav velkých šelem v Evropě (s výjimkou Ukrajiny, Běloruska a Ruska), se podílelo 76 autorů z 25 zemí včetně několika expertů z Česka, například Luďka Bufky z Národního parku Šumava.

Vědci zjistili, že aspoň jeden druh velké šelmy obývá zhruba třetinu kontinentální Evropy, přičemž jejich počty jsou v 21. století většinou stabilní nebo dokonce mírně rostoucí. Nejpočetnější šelmou je medvěd hnědý, kterého v Evropě žije asi 17 tisíc ve 23 státech. Za ním následuje vlk obecný, který se vyskytuje v 28 zemích v počtu asi 11 tisíc. Ve 23 zemích žije asi devět tisíc rysů. Nejméně početnou šelmou je rosomák, jehož výskyt je omezen na Skandinávii v počtu asi 1250 zvířat.

Před 100 lety vyhubeni

Přitom před 100 lety byly velké šelmy ve většině zemí včetně Česka prakticky vyhubené a žili jen na několika místech v omezených populacích. Důvodech jejich úspěšné obnovy jsou ochranářské zákony, ale třeba i příznivější postoj veřejnosti nebo finanční odškodnění za ztráty na hospodářských zvířatech.

"Je to úspěšný příběh. Jeho základem je dobrá legislativa, politická stabilita, silné instituce a převážně kladné veřejné mínění," uvedl Guillaume Chapron, biolog Švédské zemědělské univerzity. Důležitá byla rovněž ekologická hnutí v 70. a 80. letech, jejichž tlak vyústil v podpis mezinárodních dohod a směrnic na ochranu přírody.

V současné době vlci, rysi a medvědi většinou trvale nežijí v odlehlých oblastech nedotčené divočiny, z které v Evropě zůstaly jen malé fragmenty, ale v krajině, kde dominuje lidská činnost. Je to velký rozdíl proti většině jiných částí světa, kde jsou velké šelmy chráněny ve velkých národních parcích odděleně od lidí. Pokud by takový model byl uplatněn v Evropě, velké šelmy by neměly šanci, protože se zde nenachází dostatek rozlehlých oblastí divočiny.

"V Evropě momentálně žije dvakrát víc vlků než v USA (s výjimkou Aljašky), a to navzdory tomu, že má proti Spojeným státům poloviční velikost a je více než dvakrát hustěji osídlená. Zkušenosti ukázaly neuvěřitelnou přizpůsobivost velkých šelem a možnost jejich ochrany i v moderní evropské krajině, kde dominují lidské aktivity," řekl Miroslav Kutal z ekologického Hnutí Duha, který se na studii rovněž podílel.

Rozšířené pytláctví

Přestože evropská veřejnost je k velkým šelmám vstřícnější a více tolerantní než před lety, stále přetrvávají konflikty především s chovateli hospodářských zvířat. V některých zemích je stále hojně rozšířené pytláctví. Právě nelegální lov je hlavním důvodem, proč se velké šelmy více nerozšíří také v Česku.

Podle odborných odhadů bylo v Česku za posledních pětadvacet let například upytlačeno nejméně 500 rysů. Před lety se ale objevily v Beskydech třeba i zbytky uloveného medvěda. Když před časem dělala Akademie věd mezi myslivci v oblastech výskytu velkých šelem anonymní anketu, deset procent dotázaných se přiznalo, že nezákonně zastřelilo rysa, několik z nich dokonce i víc než jednoho.