V posledních dnech se v Česku objevilo několik tornád, která například na Pardubicku a Nymbursku napáchala milionové škody. Naštěstí při nich nebyl nikdo zraněn. Meteorologové sice dokáží předpovídat bouřky, výskyt tornád však předvídat nedokážou.
"Nevíme ani kolik se jich přesně každoročně objeví," přiznává v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Petr Dvořák z Českého hydrometeorologického ústavu. Předpověď počasí na čtvrtek přitom varuje před vichřicí a prudkými bouřemi.
Zvyšuje se v poslední době počet tornád na území Česka?
Myslíme si, že nikoli. Podle nás se s množí informace o nich a víc se o nich píše. Dneska mají lidé mnohem vyspělejší záznamová zařízení. Dokáží tenhle jev natočit mobilem, nosí si kamery a podobně. Dříve se počítala očitá svědectví. I v těch "nejhorších" letech se takových tornád napočítalo kolem dvaceti. Nesmíme však zapomenout, že toto číslo nemusí být konečné, protože nějaké menší tornádo v lese třeba nikdo ani nezaznamená.
Dokážete tornáda je předpovědět?
Máme sice různé způsoby detekce všech možných meteorologických jevů, jako jsou třeba bouřky či krupobití, detekovat tornádo však bohužel neumíme. To je jev, který nezachytí radar, nepozná ho ani meteorologická družice. My jsme v tomto odkázání pouze na očitá svědectví, která dostaneme.
Co ale velká tornáda v Americe, která jsou viditelná na radaru či satelitem?
To se však bavíme o řádově jiných přírodních jevech. Ty mají několik stovek metrů a nebo dokonce i kilometry v průměru. Když se však vytvoří úzký chobot, který má jenom několik metrů v průměru, tak to zachytitelné není. To, co se v úterý přehnalo například v Pardubicích, byl jenom takový trychtýřek, i když způsobil velké škody. V něm nejsou žádné částice, které by ten radar dokázal zaznamenat.
Co se v oblacích vůbec musí odehrát, aby vzniklo tornádo?
K tomu, aby vzniklo tornádo, je nutný specifický vývoj bouřkové oblačnosti. Ten bouřkový oblak musí být takzvaná supercela. Jednou z průvodních vlastností této supercely je, že se v ní vyskytuje vertikální střih větru. Přeloženo do češtiny to znamená, že se s výškou mění směr a rychlost větru. Když si představíte proudění, tak z části toho oblaku stoupá teplý vzduch a v jiných částech sestupuje studený vzduch. To v podstatě vytváří takovou šroubovici, můžete si ji představit jako obrázky struktury DNA. Právě kvůli tomu šroubovitému pohybu se utvoří silná rotace, která se může změnit v ten chobot přezdívaný tromba. Když dosáhne zemského povrchu, tak se z toho stává tornádo.
Dá se alespoň říct jestli jsou některá místa náchylnější ke vzniku tornád?
Pozorujeme je spíš v rovinách než někde na horách, kde to možná souvisí se systémem proudění, který v kopcích může být narušený terénem.
Nemůže v blízké budoucnosti změna klimatických podmínek způsobit i častější výskyt tohoto jevu u nás?
Tornáda mají samozřejmě úzkou spojitost s teplotním charakterem krajiny. Když se bude průběžně oteplovat, tak se dá říct, že těch tornád bude přibývat. Když mluvíme o globálním oteplování, tak se bavíme o desetinách stupňů za sto let. To není natolik výrazné, abychom mohli říct, že třeba za deset let tady bude dvojnásobek tornád.
VIDEOZÁZNAM TORNÁDA, KTERÉ V ÚTERÁ NIČILO STŘECHY DOMŮ NA PARDUBICKU:
