Migrace a emoce. Pomohou uprchlíci českému byznysu?

Příchod patnácti stovek uprchlíků, které má Česko přijmout do konce roku 2017, budí emoce. Podle výzkumu CVVM je v Česku více než 70 % lidí proti přijímání imigrantů ze Sýrie a severní Afriky. Zahraniční zkušenosti ale tak černobílé nejsou a poukazují na pozitivní dopady migrace: v ekonomice i na trhu práce.

V obci Vyšní Lhoty na Vyškovsku žije přes osm stovek lidí. Když se dověděli, že má v jejich sousedství vzniknout uprchlický tábor, uspořádali petici. "Nálada zde kvůli tomu skutečně není příliš dobrá," potvrzuje TÝDNU starostka Dana Nováková. Situaci, kdy by v rámci integrace někteří z uprchlíků v obci pracovali, si dost dobře představit nedovede. "Nevidím v tom žádnou výhodu, už tak je u nás dost lidí bez práce."

Obavy z příchodu imigrantů levitují nad celým Českem. Nízká vzdělanost, chudoba, zákeřné nemoci, krádeže, nedejbože vraždy. Negativ spojených s přijímáním uprchlíků koluje společností nespočet. "Tito lidé jsou ale zpravidla vzdělanější a majetnější, jinak by nebyli schopni zaplatit vysoké sumy převaděčům," říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. S migranty má osobní zkušenosti a poukazuje na to, že většina z nich má střední nebo dokonce vyšší vzdělání. A tím pádem slušnou šanci na úspěšnou integraci.

Imigranti zvednou mzdy

Michael Clemens z Centra globálního vývoje ve Washingtonu jde ještě dál. "Blížící se příliv imigrantů způsobí nárůst mezd a pracovních možností napříč celou Evropou," tvrdí ekonom. Poukazuje přitom na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, podle níž zaplatí průměrná tříčlenná imigrantská domácnost žijící v Evropě na daních o 2 tisíce liber více v porovnání s částkou, kterou od státu získá na dávkách.

Přínos migrace pro pracovní trh potvrzuje rovněž unikátní výzkum ekonomů Metta Fogeda a Giovanniho Periho. Ti v letech 1991 a 2008 monitorovali plat a pracovní pozici každé pracující osoby v Dánsku. Závěr? Vlna uprchlíků přicházejících ze Somálska a Afghánistánu způsobila, že se Dánům původně zaměstnaným v neodborných povoláních zvedly mzdy a získali lepší práci. Imigranti zaplňující méně atraktivní pozice je totiž donutili ke zvýšení kvalifikace a větší specializaci.

"Obecně mohu z vlastních zkušeností říct, že většina uprchlíků chce pracovat a také pracuje," tvrdí ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Muži prý často začínají jako dělníci ve stavebnictví, ženy jako uklízečky či pečovatelky. Postupně si ale kvalifikaci zvyšují a vracejí se ke svým původním profesím.

Kradou nám práci

Počty žádostí o mezinárodní ochranu se v Česku zvyšují. V roce 2013 se podle statistik ministerstva vnitra jednalo o 707 osob, loni to bylo už 1 156 žádostí. Nárůst je patrný i letos: jenom za období leden-červen vyřizoval resort celkem 784 žádostí, 285 z nich posoudil kladně.

"Nejčastěji slyším, že ti lidé pobírají sociální dávky a kradou Čechům práci. To ale není úplně pravda, stále je spousta pracovních míst, o která naši občané nestojí," říká Faltová. Stát podle ní efektivní uplatnění uprchlíků na trhu práce spíše komplikuje. Třeba tím, že jim prvních 12 měsíců od podání žádosti o mezinárodní ochranu zakazuje pracovat. Nebo absencí relevantních údajů o trhu práce.

"Naprosto tady chybějí data. Český stát vůbec nesbírá údaje o skutečném počtu cizinců na trhu práce a jejich uplatnění." To pak ztěžuje výběr vhodných pracovních pozic pro imigranty na úřadech práce.

Dveře do světa

Třeba Syřané, Kurdové nebo Iráčané u nás už delší dobu úspěšně podnikají v oboru služeb. Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům vzpomíná také na úspěšné sociální začlenění afghánského lékaře v Brně nebo uzbeckého matematika v Plzni.

"Výjimečné nejsou ani situace, kdy se uprchlíci uplatní jako cenní prostředníci při domlouvání obchodních aktivit tuzemských podnikatelů na rozvíjejících se trzích v rodných zemích imigrantů," dodává Rozumek. Otevírat českým firmám dveře do světa už pomáhají třeba imigranti z Gruzie, Ukrajiny, Arménie nebo Iráku.

TOP 10: Kdo v Česku žádá o azyl:

Zdroj: Ministerstvo vnitra