Sníh nad zlato. Tak lze zúčtovat za sezonou v lyžařských areálech ve výšce do 600 až 700 metrů. V takové poloze vyrostl i nový areál ve Zlatých Horách dotovaný 65 miliony korun. Projekt je terčem ostré kritiky, případ šetří i policie.
Nad dotační politikou Evropské unie a ministerstva pro místní rozvoj kroutí hlavou většina provozovatelů lyžařských areálů v Jeseníkách. Největší koláč z dotací se totiž podařilo urvat městu Zlaté Hory s kontroverzním projektem skiareálu Bohemaland: získal dotaci 15,9 milionu korun z ministerstva a 49,1 z unie.
"Peníze vyhozené oknem," hodnotí stavbu Petr Jonáš z výkonného výboru Svazu provozovatelů lanovek a vleků. Mrzí ho, že ministerstvo se svazem nekonzultuje, jaké areály mají šanci na životaschopný zimní provoz a jaké se budou topit v blátě.
| Sníh nad vinicemi |
| Bohemaland není jediným projektem, kdy skiareál vyrostl v nevhodných podmínkách. V Česku byly v nížinách kolem 300-400 metrů vybudovány desítky vleků. Veškerou kritiku takových projektů staví na hlavu lyžařský vlek Sokola Němčičky mezi vinnými sklepy u Kobylí na jihu Moravy. Ten leží ve výšce 180 metrů nad mořem a je nejníže položeným vlekem ve střední Evropě. "Sníh jsme měli od Vánoc až do 16. března," šokuje Jiří Stávek ze Sokola Němčičky. Rolbou a sněhovými děly už na sklonku minulého roku vytvořili na 250 metrů dlouhé sjezdovce nezničitelnou krustu o tloušťce více než metr. "A ta nám vydržela skoro až do jara. Jako lednička," chlubí se Stávek. |
Loni čekali v nově postaveném Bohemalandu na sníh už od 1. ledna, nasněžilo až 21. března, na dva dny, kdy se jezdilo ve štěrkosněhové břečce.
"Letos jsme jezdili asi dvacet osm dnů. Za počasí nikdo nemůže, ale ve Zlatých Horách bývají tuhé zimy," přesvědčivě tvrdí nájemce areálu Jiří Pavlík z Prahy. "Kolegové nám nemůžou odpustit, že máme nejmodernější areál v Jeseníkách. Sami provozují šrot a bojí se jít do rizika a požádat o dotace," tvrdí Pavlík.
Ke každé získané dotaci je totiž nutno dodat i prostředky ze své kapsy, u soukromých projektů minimálně 50 procent částky, u obecních méně. "Na ministerstvu jsem podal už tři projekty, ale žádný nevybrali," oponuje Petr Jonáš ze svazu vlekařů, který je zároveň majitelem skiareálu v Ostružné v Jeseníkách. Žádal třeba dotaci na čtyřsedadlovou lanovku, ale jeho vysoko v horách položený areál si žádný úředník ani nepřijel prohlédnout. Namísto toho úřady poslaly peníze do Zlatých Hor, městečka s nadmořskou výškou 397 metrů, od kterého se ve směru na sever táhnou už jen nekonečné roviny až k Baltskému moři.
"Globální oteplování není žádný bluf a lyžování v polohách pod tisíc metrů je problematické," říká Jiří Hanák za majitele areálu na Červenohorském sedle, které se zvedá až do výše 1160 metrů. I Hanák je rozčarovaný z dotací pro Zlaté Hory. Sám má připraveny dvě žádosti, ale obává se, aby znova neuspěl Bohemaland, který chce sjezdovku ještě prodloužit.
| Jak se lyžovalo v nížinách |
| Chotouň (u Jílového u Prahy), 350-450 m. n. m, 35 dnů v sezoně Němčičky (u Břeclavi), 180 m. n. m., 75 dnů v sezoně Padák (u Příbrami), 580 m. n. m, 22 dnů v sezoně Filipov (Javorník nad Veličkou), 430 m. n. m, 20 dnů v sezoně Hlubočky (u Olomouce), 350 m. n. m , 60 dnů v sezoně |
Starosta Zlatých Hor Milan Rác však stále věří, že "sníh je nad zlato". A to i přes to, že celý projekt začaly zkoumat ministerstvo místního rozvoje, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i policie. Důvody tiskový odbor ministerstva nesdělil, ale v zastupitelstvu Zlatých Hor zaznělo, že ministerstvo zpochybnilo průběh výběrového řízení, z něhož vyšel jako vítěz už citovaný Jiří Pavlík. "Postupovali jsme podle zákona a doufám, že vše obhájíme," věří Rác. Už totiž vůbec nejde jen o sníh. V případě, že by radnice musela dotaci vracet, bude život ve městě ochromen na desetiletí.
Foto: MěÚ Zlaté Hory
