Český prezident Václav Klaus jednoznačně odsoudil stávku lékařů na Slovensku. Považuje ji za "mimořádnou nezodpovědnost". Česko se rozhodlo Slovákům pomoci, vyšle třicítku vojenských lékařských odborníků. Pomoc s kapacitami v rakouských nemocnicích nabídlo i ministerstvo zdravotnictví ve Vídni.
"Je to mimořádná nezodpovědnost těchto lidí, že si s námi všemi pohrávají, takže nakolik těch pár lékařů našich tomu pomůže, nebo ne, nemohu posuzovat," uvedl Klaus, který se v pátek zúčastnil navazující bezpečnostní rady státu. Poznamenal, že jeho názor na stávky podobného typu je známý, věčný a neměnný.
Slovensko ochromily hromadné odchody lékařů, kteří požadují navýšení svých platů. Výpověď původně dalo přes 2000 lékařů, část z nich výpověď stáhla, ve středu jich bylo ve výpovědi ještě 1200 z celkových asi 7000. Kritický stav je podle informací české vlády ve čtyřech nemocnicích, asi 16 z 90 je ohrožených, ale fungují. I když slovenská vláda vyhlásila kvůli situaci nouzový stav a lékaři měli povinně přijít do práce, část z nich ve čtvrtek zůstala i tak doma.
Slovensko řeší situaci s výpověďmi lékařů zatím odlišně než Česko, kde vláda na jaře protestujícím lékařům ustoupila a v memorandu jim slíbila výrazný růst platů. Lékaři pak výpovědi stáhli a v nemocnicích zůstali.
Česko poskytne slovenským nemocnicím například 11 chirurgů, 10 anesteziologů, dva traumatology a dva internisty. Dále pak rentgenology a psychiatry i například jednoho urologa.
O náklady na vyslání lékařů se rozdělí Praha a Bratislava; česká strana svou část spočetla až na 2,5 milionu z peněz ministerstev obrany a zdravotnictví. "Vše bude hrazeno z rozpočtových kapitol a zejména slovenskou stranou," uvedl zdroj agentury ČTK.
Protesty lékařů se šíří, nemocnice mají méně doktorů
Situace v některých slovenských nemocnicích se druhý den po hromadném odchodu asi 1200 lékařů zhoršila. Navzdory nouzovému stavu a nařízení povinných služeb přišlo do práce méně lékařů než ve čtvrtek, kdy řada nemocnic dokázala zajistit jen akutní případy.
Menší počet lékařů na odděleních hlásí například dětská nemocnice v Bratislavě, ale i fakultní nemocnice v Trenčíně. V Dolním Kubíně na severu země podle portálu čas.sk už nedokážou zvládnout ani akutní péči o nemocné. Nemocnice v Trnavě zase oznámila uzavření neurologického oddělení. Největší slovenská nemocnice v Bratislavě hlásí zhruba stejný výpadek doktorů jako ve čtvrtek.
Nejohroženějším nemocnicím často nepomáhá ani vládou vyhlášený nouzový stav. Na jeho základě sice 16 z necelé stovky lůžkových ústavů může přikázat lékařům, aby i po vypršení výpovědní lhůty povinně nastoupili do služeb, mnoho doktorů tak ale neučinilo. Na mimořádná opatření hromadně zareagovali pracovní neschopností nebo si povolávací příkazy zatím nepřevzali.
Pomoc nabízejí Slovákům rakouské nemocnice
Rakouské ministerstvo zdravotnictví nabídlo Bratislavě s ohledem na krizovou situaci ve slovenském zdravotnictví, že v naléhavých případech přijme ze Slovenska pacienty k ošetřování v rakouských nemocnicích. Oznámila to dnes mluvčí rakouského ministra zdravotnictví Aloise Stögera.
"Předpokladem ale je, že v rakouských nemocnicích budou k dispozici příslušné kapacity," řekla Sigfrid Rosebergerová. "Vyslání lékařů na Slovensko, jak například nabídlo Česko, rakouské orgány nezvažují," dodala.
V úvahu by přicházely nemocnice ve Vídni a ve spolkových zemích Dolní Rakousy a Burgenland, které leží ke Slovensku nejblíže. Dolnorakouské orgány oznámily, že zemské kliniky jsou připraveny. Nemocnice poblíž hranic jsou plně vybaveny.
Podle informací vídeňského ministerstva zdravotnictví ale dosud není znám žádný případ ošetřování slovenského pacienta v Rakousku během nynější krize.
