Plán ministryně
Minimální mzda stoupne o 700 korun, navrhuje Marksová

Minimální mzda by se mohla od ledna zvednout o 700 korun na 9900 korun. Rostla by tak o 7,6 procenta. Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce. Podle něj by se měl upravit i nejnižší výdělek lidí s invalidním důchodem. Jejich minimální mzda je nyní nižší, činí 8000 korun. Zvednout by se mohla buď na 9000 korun, nebo na 9300 korun. Rozhodne o tom vláda.

Minimální mzda se zvýšila naposledy letos v lednu o 700 korun na 9200 korun. Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos v prvním čtvrtletí dosahovala 25 306 korun. Dvě pětiny tedy odpovídaly částce 10 122 korun. Nejnižší výdělek nyní představuje asi 36,4 procenta průměrné mzdy.

Ministerstvo navrhuje zvýšit hodinovou sazbu z 55 na 58,70 korun. Zvednout by se měla minimální mzda i pracovníkům, kteří pobírají invalidní důchod. Jejich nejnižší výdělek je o 1200 korun nižší než u ostatních. Dosahuje 8000 korun, tedy 48,10 korun na hodinu.
Národní rada osob se zdravotním postižením to považuje za diskriminaci a žádá dorovnání. Vláda letos schválila plán prosazování rovných příležitostí pro lidi s handicapem do roku 2020. Jedním z opatření je i odstranění "nerovnoprávného postavení v odměňování". Původně se měla minimální mzda srovnat od příštího roku, kabinet termín nakonec odsunul na leden 2017.

Ministerstvo práce doporučuje handicapovaným přidávat postupně. Od ledna by podle něj mohla minimální mzda invalidních důchodců a důchodkyň stoupnout buď o 1300 korun na 9300 korun, nebo o tisícikorunu na 9000 korun. Zaměstnavatelé s dorovnáváním minimální mzdy pro handicapované souhlasí. Žádají ale vyšší příspěvky na jejich zaměstnávaní. Stát by tak na kompenzace vydal navíc u přidání o 1300 korun kolem půl miliardy, u nižšího 350 milionů.

Minimální mzdu pobírají 2,3 procenta zaměstnanců v Česku. Čistý nejnižší výdělek činí 8188 korun. Podle ministerstva práce je tak o 1713 korun nižší než hranice příjmové chudoby a až o 2845 korun nižší než suma životního minima a stanovených částek pro dávky na bydlení. Odbory to kritizují. Podle nich je nepřijatelné, aby se člověk prací neuživil. Žádaly přidání o tisícovku.

Zástupci zaměstnavatelů označili požadavek odborů za přemrštěný. Podle nich se řada podniků teprve vzpamatovala z krize a zvýšení minimální mzdy by vyvolalo tlak i na růst ostatních výdělků. Šéf hospodářské komory Vladimír Dlouhý už dřív uvedl, že by zaměstnavatelé nechtěli přijímat nové síly a přes hospodářské oživení by se zaměstnanost nezvyšovala. Podle odborových předáků ekonomika roste a firmy mají zisky, promítnout by se to tedy mělo i do odměňování.

Zvýšení minimální mzdy o 700 korun by podle ministerstva práce mělo firmy v příštím roce stát 1,6 miliardy navíc. Ve veřejném sektoru by to mělo být zhruba o 439 milionů navíc. Do sociálního pojištění by díky přidání mohlo přitéct dalších 470 milionů, do zdravotního pak asi 200 milionů.

Minimální mzdu má Česko od roku 1991. Tehdy dosahovala 2000 korun. Obvykle se zvyšuje od ledna. V letech 1999 a 2006 rostla dvakrát - na začátku roku a v pololetí. Od roku 2007 se pak šest let nezvedla. V srpnu 2013 ji upravila přechodná Rusnokova vláda. Podle ministerstva práce má minimální mzdu 22 zemí EU a v Česku patří částka k nejnižším.