Spor o to, zda se bude odcházet od penze v 65, nebo v 67 letech, se rozjel naplno. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí vedené ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD) navrhuje první variantu, ministerstvo financí Andreje Babiše (ANO) prosazuje tu vyšší. Nedávno se o to oba úřady tvrdě střetly v připomínkovém řízení k novele zákona o důchodovém pojištění.
Z připomínek navíc vyplývá, že i když Babiš, respektive jeho úřad, navrhuje zastropovat důchodový věk na 67 letech, ve skutečnosti se kloní k tomu, aby žádná věková hranice neexistovala. Do penze by se podle něj mělo chodit podle roku narození v závislosti na tom, kolika let se dožívají. Takže by se minimální věk pro přiznání penze mohl zvyšovat v podstatě donekonečna.
Podobně je tomu v současném systému, kdy důchodový věk narůstá o dva měsíce ročně, takže například lidé narození v roce 1970 by šli do penze v 65 letech a deseti měsících, ti o rok starší pak po dovršení 66 let. Pro lidi narozené v roce 2001 by to ale bylo už v 71 letech. Právě to chce ministerstvo práce změnit s tím, že by lidé v penzi měli trávit přibližně čtvrtinu života a věkový strop by se každých pět let mohl revidovat podle toho, kolika se lidé dožívají.
Klamete občany
"Současné nastavení důchodového systému je transparentní a důchodový věk posouvá podle rostoucí střední délky života," kritizovali Babišovi lidé v připomínkovém řízení Marksovou. V její novele jde podle nich o klamání občanů vytvořenou iluzí zastropování věkové hranice, k níž by však nemělo nikdy dojít, neboť před jejím dosažením by měla být revizním mechanismem posunuta. "Pro nynější mladší generace tak může být zastropování spíše matoucí a zvyšující nejistotu než stabilizaci vzhledem k jejich očekáváním," míní úředníci ministerstva financí.
Podle ministerstva práce tomu tak ale není. Jednak totiž může dojít i k poklesu důchodového věku, jednak pravidelné šetření nebude závazné a vláda ho nebude muset zvyšovat, i když to statistici doporučí.
Ministerstvo financí navíc kritizuje i to, že poměr 25 procent života stráveného v penzi, který chce Marksová, není dostatečně promyšlený a nebere ohled na to, jaký bude celkový počet důchodců, jaký bude deficit peněz vybraných a vyplacených na penze, ani to, jaká bude jejich životní úroveň. S tím ovšem ministerstvo práce nesouhlasí.
Podle Babišova úřadu by se měla i do budoucna hranice věku pro odchod do důchodu zvyšovat automaticky podle toho, kolika let se lidé dožívají. Podle dřívějších vyjádření ministerstva práce je ale potřeba brát v potaz i další parametry, tedy například to, že lidé nebudou od určitého věku schopni práci vykonávat.
O novele ještě musí rozhodnout vláda a parlament. Dá se ale očekávat další tvrdý střet.
