Česká vláda nemůže a nebude dávat souhlas s nelegální migrací, reagovalo ministerstvo zahraničí na informace o globálnímu paktu k migraci, na jehož textu se v pátek shodla většina zemí OSN. České ministerstvo zahraničních věcí rovněž zdůraznilo, že dohoda, k níž mají kromě Američanů výhrady také Maďaři, není právně závazná a státy OSN zatím přijaly pouze návrh, k němuž se jednotlivé země vyjádří až v prosinci.
"ČR opakovaně vyjádřila, že je zásadní, aby tento text dostatečně řešil nelegální migraci, tj. zejména otázky návratu uprchlíků do země původu, boje proti pašerákům a problémy, které k nelegální migraci vedou. Vláda ČR nemůže a nebude dávat žádný souhlas s nelegální migrací," stojí v prohlášení, které ministerstvo poskytlo.
"V noci na sobotu byl v OSN připraven pouze návrh textu, který jednotlivé státy posoudí na svých národních úrovních a své stanovisko k němu vyjádří až na konferenci, která se bude konat v prosinci," uvedla diplomacie. "MZV zdůrazňuje, že tento text ze své povahy není právně závazný a ČR o tom, zda se k němu připojí, bude teprve jednat," doplnilo ministerstvo.
Státy OSN s výjimkou USA, které z vyjednávání odstoupily, se v noci na sobotu shodly na podobě globálního paktu o migraci. Cílem této nezávazné dohody je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi.
Podle experta Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Tomáše Jungwirtha může kompakt přispět k usměrnění migrace i bez podpory ze strany USA. "Globální kompakt pro migraci i bez účasti USA znamená první úspěšnou snahu o zakotvení rámce pro řízení migrace na světové úrovni," ohodnotil dokument. Klíčové podle něj bude, co na uzavření kompaktu naváže v dalších letech.
Maďarská diplomacie již oznámila, že Budapešť nesouhlasí s klíčovými body paktu a bude diskutovat o "možnosti odstoupení od dohody". Dokument definuje migraci jako základní lidské právo a tím podle maďarského ministra lehkomyslně migraci propaguje.
Maďarsko, které společně s Českou republikou, Polskem a Slovenskem tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku, platí za silného odpůrce migrace. Všechny čtyři země své vyhraněné postoje vůči přijímání nových lidí na vlastním území silně zdůrazňovaly při jednání Evropské unie o způsobu, jak zvládnout migrační vlnu, která tlačila na Evropu v roce 2015.
Podle Jungwirtha to však nutně neznamená, že Česko dokument nepodpoří. "Očekávám, že i ČR k dokumentu bez výhrad přistoupí, jediným potížistou v regionu bylo zatím Maďarsko," poznamenal. "Ostatně, je v našem zájmu, aby se prohlubovala mezinárodní spolupráce například v oblasti pobytu a návratu," zmínil
OSN uvádí, že ve světě asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.
