Evropské dotace
Ministerstvo nesehnalo peníze. Zaniknou služby pro postižené?

Už když úřad vedl současný premiér Petr Nečas, slíbilo ministerstvo práce a sociálních věcí sehnat peníze na pokračování dotačního programu, ze kterého jsou financovány služby sociální prevence. Pak však úředníci na slib zapomněli. Službám teď hrozí zánik. Kraje proto vyzývají ministra Jaromíra Drábka k urychlené akci. Ale už teď je pozdě.

Z dotačního programu Evropské unie, ze kterého v posledních třech letech přiteklo na služby sociální prevence téměř pět miliard korun, se hradí mimo jiné i provoz sociálně-terapeutické dílny Mateřídouška na Sokolovsku. Lidé s  mentálním a kombinovaným postižením se tu učí základním pracovním dovednostem, např. práci s nářadím, šití na stroji, žehlení, výrobě šperků či aranžování suchých květin. Vedle dílny zde funguje i denní stacionář, jehož zaměstnanci se starají o lidi s postižením v době, kdy jejich příbuzní chodí do práce.

"Jsme jeden z největších poskytovatelů ambulantních služeb," říká manažer Mateřídoušky Pavel Bráborec. Z evropského dotačního programu dostalo centrum na tři roky provozu 10,5 milionu korun. Peníze dojdou koncem tohoto roku. Na další tři roky měla Mateřídouška od ministerstva přislíbeny další prostředky. A to přesto, že úředníci od začátku věděli, že další peníze v dotačním programu nejsou.

"Úředníci z ministerstva už za Petra Nečase přislíbili, že peníze najdou v jiných programech. Ale celé ty tři roky se to neřešilo, zapomnělo se na to a přišlo se na to až v momentě, kdy peníze došly," kritizuje přístup ministerstva prezident Asociace poskytovatelů služeb sociální péče Jiří Horecký, který ve věci urgoval současného ministra Jaromíra Drábka.

Peníze na služby v některých krajích dojdou už koncem tohoto roku. Nejkritičtější je situace v Ústeckém kraji, kde se bez peněz ocitne 83 poskytovatelů služeb sociální prevence. Mezi  ně patří například azylové domy, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a různé služby pro rodiny s dětmi nebo terénní programy.

Hašek píše Drábkovi

Na Drábka se proto vedle ústecké hejtmanky obrátil i předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. V dopise Drábka upozorňuje, že pokud se peníze na další činnost sociálně prevenčních služeb nenajdou, "lze v řadě krajů očekávat celkové zhroucení sítě služeb sociální prevence".

Například zánik denního centra Mateřídouška by pro rodiny postižených znamenal, že někdo z nich bude muset přestat chodit do práce a zůstat s postiženým doma. Nebo ho dát do ústavu. "To si ale vůbec nedokážu představit. Byl by to závažný krok zpět, který by znamenal sociální vyloučení postižených a ohrozil ekonomickou i společenskou úroveň rodiny," obává se Bráborec.

Nárůst žádostí o podporu v nezaměstnanosti a větší administrativní zátěž pro úředníky na Sokolovsku - to jsou podle vedoucího krajské pobočky Člověka v tísni Jana Němečka možné důsledky, které by přineslo zastavení projektů jeho organizace. Ta v Karlovarském kraji nabízí tzv. sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi i jednotlivce -  pomáhá jim hledat zaměstnání, řešit bytovou situaci i např. sestavit splátkový kalendář. "Vzroste zadluženost těchto lidí vůči obci, hrozí, že jejich děti přestanou chodit do školy a dojde k nežádoucímu sociálnímu vyloučení," varuje.

Ministerstvo práce a sociálních věcí teď proto rychle hledá chybějící peníze v jiných programech. Finanční prostředky chce vyprosit i u ministerstva školství. "Jednání probíhají a jsou v závěrečné fázi. Do té doby, než budou uzavřena, se k tomu není možné blíže vyjadřovat," odvětil na dotaz on-line deníku TÝDEN.CZ Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce.

Musíte se obejít bez EU

A zklamaným krajům a poskytovatelům služeb ministerstvo vzkazuje: hledejte jinde. "Příjemci projektů (kraje) musí počítat s tím, že  po ukončení projektů udržitelnost těchto služeb nebude možná pouze z finančních prostředků Evropské unie, jelikož určené finanční prostředky jsou zaměřeny především na rozvoj těchto služeb, a ne výlučně na jejich následnou běžnou a standardní činnost," upozorňuje Sulek.  

Celkem si pokračování stávajících projektů vyžádá přes 4,6 miliardy. Jenom na zajištění těch projektů, kterým dojdou peníze ke konci roku, je potřeba 1,5 miliardy korun. A i když to vypadá, že půl druhé miliardy by ministerstvo při troše štěstí sehnat mohlo, stejně se prostředky nedostanou k službám včas. Jejich převod z jednoho programu do jiného musí totiž nejprve schválit Evropská komise. Peníze by proto k cíli doputovaly nejdříve v březnu.

"Takže od ledna ta zařízení nebudou vědět, jak fungovat, jestli si žádat o státní dotaci. Tu by ale musela po obdržení evropských peněz zase vrátit a dotace by se musely přerozdělit na jiné projekty, takže už teď to způsobí celou řadu problémů," upozorňuje Horecký.