Klausův pardon
Ministerstvo ruší věznici. Po amnestii má málo vězňů

Ministerstvo spravedlnosti zruší věznici v Drahonicích na Lounsku. Vzhledem k počtu amnestovaných vězňů by byl její další provoz nehospodárný. V Drahonicích je v současné době 170 vězňů a zhruba 110 zaměstnanců a příslušníků Vězeňské služby.

"V Drahonicích klesl po amnestii počet vězněných osob z 296 na současných 170," uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová. Zrušení věznice ministerstvu navrhla Vězeňská služba, a to na základě analýzy dopadu novoroční amnestie exprezidenta Václava Klause.

Podle Čechové se Vězeňská služba bude snažit nabídnout svým příslušníkům a civilním zaměstnancům z Drahonic nové uplatnění. V úterý 26. března se s nimi ve věznici setká náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák i generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

Vězeňská služba nejprve nabídne objekt věznice státním institucím k bezúplatnému převodu. V případě, že o něj nebudou mít zájem, postoupí majetek k prodeji.

Drahonická věznice fungovala samostatně od roku 2002, její historie však sahá až do roku 1957, kdy sloužila jako pobočka nápravně výchovného tábora Sýrovice a poté věznic Nové Sedlo a Oráčov. Trest si v ní odpykávají muži odsouzení za méně závažné trestné činy. Její ubytovací kapacity činí 150 míst pro odsouzené zařazené do věznice s dozorem a 90 míst pro odsouzené s dohledem.

V českých věznicích zůstalo po amnestii 16 121 vězňů, propuštěno bylo celkem 6442 odsouzených. V důsledku úbytku vězňů ministerstvo už dříve rozhodlo o zakonzervování tří poboček věznic ve Velkých Přílepech u Prahy, Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku a Poštorné u Břeclavi. Podle úřadu je zakonzervování dočasné, objekty se mají v budoucnu otevřít v závislosti na rostoucím počtu vězňů.

Klausova amnestie má řadu kritiků, stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na dnes už bývalého prezidenta. Dotkla se již více než 50 tisíc obviněných a odsouzených, přičemž jejich počet dále poroste. Zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání podle nejkontroverznějšího, aboličního článku amnestie zatím ministerstvo spravedlnosti eviduje ve 331 případech. K poslednímu únorovému dni amnestie osvobodila přes 13 tisíc lidí odsouzených k nepodmíněným trestům a přes 28 tisíc podmíněně potrestaných osob. Vedle trestů odnětí svobody prominula amnestie také alternativní tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací.

Provádění amnestie stálo Vězeňskou službu 4,4 milionu korun. Jeden milion z této částky tvoří přímé náklady, zejména cestovné a stravné pro propuštěné vězně. Zbytek sumy vynaložila Vězeňská služba například v souvislosti s přesčasy svých 520 zaměstnanců a příslušníků, kteří se na provádění amnestie podíleli. Ministerstvo odhaduje, že díky výraznému úbytku vězňů letos Vězeňská služba ušetří 180 milionů korun. Vychází z toho, že se sníží spotřeba potravin či energií.