Není pravda, že by ministerstvo spravedlnosti o přípravě amnestie vůbec nevědělo. Tajemník exprezidenta Václava Klause Ladislav Jakl on-line deníku TÝDEN.CZ řekl, že od úřadu sbíral pro znění dokumentu podněty. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) prý tušil přípravy amnestie ve chvíli, kdy se ho Jakl ptal na počty vězňů podle výše trestu. Podklady pro amnestii prý poskytl Hradu i jeho předchůdce Jiří Pospíšil (ODS), jenž to však odmítá.
"Pan Koudelka, pan Hasenkopf nebo třeba exministr Pospíšil patřili mezi řadu expertů, od kterých jsem za minulé měsíce a roky dostal různé zajímavé podněty na toto téma. Byly pro mne užitečné. Ale to z nikoho z nich nedělá autora. Tím je prezident Klaus, který osobně rozhodl o všech detailech vlastního obsahu amnestie," napsal Jakl on-line deníku TÝDEN.CZ v SMS.
Ačkoliv na první pohled je jeho tvrzení jen opakováním výroků z minulých měsíců, v jedné věci se s nimi rozchází. Jakl totiž přiznává, že podklady pro znění amnestie sbíral měsíce a roky. Z logiky věci tedy prezident Klaus musel o svém plánu vyhlásit amnestii informovat své blízké spolupracovníky už dříve. Přitom Jakl krátce po vyhlášení prezidentova pardonu například v rozhovoru pro Lidovky.cz uvedl, že Klaus chystal amnestii jen pár týdnů.
Ministr to tušil
"Ta stanoviska jsem poptával pro svou potřebu, z vlastní iniciativy, abych byl připraven pro případ, až se prezident pro vyhlášení opravdu rozhodne," dodal v další SMS pro on-line deník TÝDEN.CZ Jakl. "Prezident mě k tomu nepověřil. Ale ministr tušení měl od momentu, kdy jsem se ho začal vyptávat na počty vězňů podle výše trestu," upřesnil.
Dal tak vlastně částečně za pravdu bývalému hradnímu právníkovi Pavlu Hasenkopfovi, který v médiích opakovaně upozorňoval, že na přípravě amnestie se někdo z ministerstva spravedlnosti podílel. V pondělí pak upřesnil, že to byl Zdeněk Koudelka, neúspěšný Klausův nominant na ústavního soudce a bývalý poslanec za ČSSD. Koudelka svou účast na přípravě dokumentu přiznal, avšak odmítl, že by se podílel i na sepsání abolice.
"Je zřejmé, že ministerstvo spravedlnosti sledovalo dva cíle: ulevit přeplněným věznicím a zbavit justici starých případů, které ji léta zatěžují," prohlásil Hasenkopf. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek i jeho předchůdce Jiří Pospíšil (oba ODS) však svou účast na sepsání amnestie v médiích opakovaně odmítli.
Pospíšil: Jakl lže
"S panem Jaklem jsem mluvil naposledy před rokem. To mohu dokázat výpisy z telefonů a jinými důkazy. Já nechápu, co pan Jakl mluví za nepravdy. Já pana Jakla viděl naposledy v únoru minulého roku, když se projednával občanský zákoník," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Pospíšil. Domnívá se, že svými řečmi se jen Jakl snaží rozmělnit odpovědnost za amnestii mezi řadu dalších lidí. Jakla vyzval, ať tedy podněty, které údajně od něj získal, zveřejní. To samé chtěl po Jaklovi i on-line deník TÝDEN.CZ, Jakl však už na SMS neodpověděl.
"Můžu říci, že mě tím pan Jakl unavuje. Nechci se do té frašky, kdo za co může, zapojovat. Ale já s panem Jaklem opravdu nemluvil, ani po telefonu, ani mailem. Nemohl jsem mu logicky žádné podněty dávat, vždyť já ani žádné nevypracovával," dodal Pospíšil, jenž prý principiálně amnestii nezavrhuje - pokud by se týkala například jen neplatičů výživného na děti, měla by svůj smysl. S čím však prý zásadně nesouhlasí, je abolice - tedy zastavení řady hospodářských kauz. "Pan Jakl se mě snaží poškodit, pošpinit, nevím proč. Ať dá důkazy na stůl," uvedl.
Před lety prý ministerstvo spravedlnosti říkalo, že by bylo dobré propustit třeba právě neplatiče výživného. "Ale to nesouvisí se zločinnou amnestií, kdy byly zastaveny desítky závažných trestních kauz," dodal.
Kdo se přímo podílel na textu amnestie, může být podle ústavního právníka Jana Kysely podstatné. Pokud by se ukázalo, že někdo z tvůrců dosáhl díky amnestii vlastního prospěchu, může to být totiž důvodem pro policii zahájit trestní řízení.
