Mládek na pranýři
Ministr chystá nový uranový důl. Lidé se bouří

Ministerstvo průmyslu chystá otevření dalšího uranového dolu na Vysočině. Po Dolní Rožínce, kde je poslední uranový důl ve střední Evropě, by se tato surovina mohla těžit u Brzkova mezi Polnou a Přibyslaví. Plánem by se měla brzy zabývat vláda.

Plán ministra průmyslu Jana Mládka otevřít na Vysočině další uranový důl vyvolal velký odpor tamních obyvatel. Čtyři radnice a spolek Naše budoucnost bez uranu podepsaly společné memorandum, v němž se postavily proti snahám obnovit průzkumné práce nebo přímo těžbu uranové rudy v okolí Brzkova. A zhruba 1700 lidí podepsalo petici "Ne těžba uranu na Vysočině".

Mládek se však chystá do vlády předložit "Zprávu k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka a předpokladech další možné těžby uranu v ČR", která se zmiňuje rovněž o Brzkovu.

"Ministerstvo průmyslu navrhne vládě, aby státní podnik Diamo mohl začít připravovat těžbu," uvedly ve společném prohlášení spolek Naše budoucnost bez uranu a sdružení Calla, které se těžbou uranu dlouhodobě zabývá. "Nový uranový důl by se tak mezi Polnou a Přibyslaví na Českomoravské vrchovině měl začít hloubit již v roce 2019," tvrdí s odvoláním na interní dokument ministerstva obě občanská sdružení.

U Brzkova se přitom uran těžil na konci 80. let, důl byl následně zatopen. Horníci vykutali víc než 60 tun uranové rudy, která se používá k výrobě paliva do jaderných elektráren.

Úřad ministra Mládka se ovšem ohradil proti tomu, že by se zde těžba měla obnovit už za pět let. "V materiálu do vlády se v tomto termínu hovoří pouze o legislativní přípravě zahájení možné těžby, tedy vůbec ne o vlastním zahájení těžby. O jejím případném zahájení přitom, jak již současná vláda několikrát sdělila, v rámci svého volebního období vůbec rozhodovat nebude," sdělil pro TÝDEN.CZ Filip Matys z tiskového oddělení ministerstva.

Podle ministerstva by se u Brzkova mohl znovu otevřít uranový důl po roce 2022. Tamní těžitelné zásoby dosahují 3150 tun. Až do roku 2022 by se přitom mohlo těžit v Dolní Rožínce, i když oficiálně se zatím hovoří o těžbě v následujících dvou letech.

"Chci jasně uvést, že máme zájem zachovat těžbu uranu pro minimálně příští dva roky a zároveň hledáme další varianty rozvoje podniku tak, aby nebyla ohrožena zaměstnanost v regionu," uvedl ministr Mládek při své nedávné návštěvě Dolní Rožínky.

Spolek Naše budoucnost bez uranu ovšem upozorňuje, že kromě pracovních míst a získávání energetické suroviny má plánovaná těžba uranu u Brzkova i svou odvrácenou stranu. "Otevření dolu s sebou přinese znehodnocení místní krajiny a negativní dopady na život obyvatel," uvedla představitelka spolku Marie Vencová. "Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí."

Spolek i tamní radnice se obávají, že případná těžba ohrozí podzemní vody, obyvatele bude obtěžovat těžká nákladní doprava nebo se zvýší prašnost. "Mladí lidé nebudou mít zájem o život vedle uranového dolu, což by mělo negativní důsledky na demografický vývoj a nakonec i na samotný počet obyvatel v obcích," uvádí se ve společném memorandu.

Edvard Sequens ze sdružení Calla a zároveň někdejší člen Pačesovy energetické komise připomněl, že platná surovinová politika státu s novou těžbou uranu nepočítá. "Nemá žádný smysl přesunout sociální problém s horníky na končícím dole v Rožné na novou lokalitu a ještě poškodit životní prostředí, jen abychom si udrželi primát, že provozujeme poslední uranový důl v Evropě," poznamenal Sequens.

Sdružení připomněla, že cena uranu na světových trzích klesá a i do budoucna lze očekávat jeho přebytek. Naopak stát musí platit za sanaci a rekultivaci dolu Rožná.